Doživotí pro dozorce z Terezína potvrzeno
Bývalý terezínský dozorce Anton Malloth stráví zbytek svého života ve vězení. Doživotní rozsudek, který vynesla nižší soudní instance v Mnichově, nyní potvrdil nejvyšší německý soud v Karlsruhe. Doživotí je trestem za nejméně jednu prokázanou vraždu židovského vězně a jeden pokus o tento zločin, kterých se dopustil v letech 1944 a 1943 v Terezíně.
Nejvyšší soud v odvolacím řízení odmítl opakované námitky obhájců, že těžce nemocný 90letý Malloth, který je ve vazbě od května 2000, už není schopen pobytu ve vězení. Na dnešní líčení Malloth nebyl kvůli zdravotnímu stavu zván.
Malloth byl dozorcem v Terezíně od roku 1940 do konce války. Dosud žijící svědci jeho zločinů říkají, že patřil k dozorcům nejobávanějším a nejkrutějším. Po válce žil v severoitalském Meranu, odkud byl v roce 1988 vykázán do Německa.
Za satisfakci pro všechny vězně z terezínské Malé pevnosti považuje doživotní trest pro Mallotha bývalá tamní vězenkyně Věra Žahourková. "A víte, co bych si přála? Aby se v něm před smrtí hnulo svědomí, aby si vzpomněl na své oběti a hlavně na 2. květen 1945, kdy se zúčastnil posledních poprav, kdy v Malé pevnosti bylo postříleno 52 mladých vlastenců", řekla Radiožurnálu paní Žahourková.
Anton Malloth v minulosti už dvakrát spravedlnosti unikl. V roce 1948 byl v Československu za vraždu a nelidské týrání vězňů v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. V Německu byl jeho případ zastaven pro nedostatek důkazů. V roce 1999 ale byl proces obnoven, protože se v České republice vyskytlo nové svědectví o jeho zločinech.
V roce 1943 zbil Malloth židovského vězně za pozdní nástup na apellplatzu, několikrát po něm vystřelil a smrtelně ho zranil. Jiného vězně v roce 1944 zabil za to, že si pod halenu ukryl hlavičku květáku. Další body obžaloby se týkaly polévání vězňů ledovou vodou na mrazu, až dotyční zemřeli. V Terezíně zahynulo v době Mallothova působení nejméně 2500 vězňů.
Nejvyšší spolkový soud uznal také za prokázané, že týrání, mučení a popravy byly v Malé pevnosti Terezín naprosto běžné. Soudce Armin Nack o Mallothovi řekl, že "ztělesňoval ideologii rasové nenávisti a cítil se pánem nad životem a smrtí".
Svědecké výpovědi byly podle soudu dostatečně přesvědčivé. Soud proto dospěl k závěru, že Malloth své činy spáchal z nízkých pohnutek, ze silného protilidského nacistického přesvědčení a protižidovské nenávisti a že si vynesený trest zaslouží.
