Mezi 13. a 15. únorem 1945 zažila saská metropole Drážďany asi nejhorší období své historie. Město, ve kterém našly útočiště desetitisíce uprchlíků z východu, se stalo terčem masivních náletů britských a amerických bombardérů. Po nich zůstalo v ulicích podle některých zdrojů 25, podle jiných dokonce 35.000 mrtvých. Kritici tvrdí, že v pozdní fázi války byl útok takového rozsahu už zbytečný. Podrobnosti o jedné z nejkontroverznějších operací druhé světové války nabízí zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Jiří Hošek.

Tento článek je více než rok starý.

15:20 14. února 2006 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak každý rok se i letos 13. února mezi tři čtvrtě na deset a desátou hodinou večer rozezněly v Drážďanech všechny kostelní zvony. Právě v tomto čase před 61 lety se nad saskou metropoli dostaly první z celkem 796 britských bombardérů Avro Lancaster, které tu noc dostaly za úkol shodit na Drážďany svůj smrtonosný náklad.

Derek Jackson se náletu účastnil ve svých devatenácti jako zadní střelec v jednom z Lancasterů. Až o několik dnů později se dozvěděl o skutečně zkáze, kterou britské a americké pumy v Drážďanech napáchaly. Hořící město bylo podle něj tu noc vidět ze vzduchu ještě na vzdálenost sta mil. Lituje nevinných obětí, ale dodnes je přesvědčený o tom, že nálet byl nezbytný.

"Vím, že v Drážďanech došlo k obrovským ztrátám na životech. Ale nemyslíte si, že by se Rusové pokusili město dobýt, že by ho rozstříleli dělostřeleckou palbou, že by město bylo zničeno, protože němečtí vojáci by bojovali o každou ulici? Podívejte se, jak dopadl Berlín, a v Drážďanech by to bývalo totéž," dodává někdejší střelec britského bombardéru jeden z pohledů na operaci.

Američané za války poukazovali na 110 průmyslových podniků v Drážďanech, ze kterých ale většina ležela na předměstí. Britové zase dva dny po náletu oznámili, že cílem operace "Thunderclap" bylo přerušení německých zásobovacích tras.

Dodnes ale někteří lidé, a to nejen v Německu, označují únorové nálety na Drážďany za válečný zločin. Tento výraz použil třeba německý nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass nebo někdejší šéfredaktor britských Timesů Simon Jenkins. Jednou z osobností, která zažila a přežila bombardování Drážďan, byl spisovatel Kurt Vonnegut - tehdy válečný zajatec - který své děsivé zážitky z náletu shrnul v jedné ze svých knih.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít