Generace Trainspottingu: ve Skotsku umírá na předávkování několikanásobně víc lidí než v Evropě
Počet úmrtí v důsledku předávkování vzrostl ve Skotsku o 105 procent v posledních deseti letech. Umírají především starší muži užívající heroin. Příčinami jsou chudoba, injekční stříkačky, stárnoucí populace uživatelů opiátů a dekády dlouhá tradice – to jsou důvody, proč ve Skotsku umírá na drogová předávkování pětkrát tolik lidí, co v jiných evropských zemích. Většinu úmrtí zapříčinila kombinace několika látek.
Podle profesora Roye Robertsona z Edinburské univerzity může ze neutěšenou skotskou přítomnost koktejl okolností od přežitků drogové kultury z 80.let přes vysoký věk závislé populace až po nízkou životní úroveň.
V porovnání s jinými evropskými zeměmi umírá ve Skotsku několikanásobně víc osob než například v Norsku, které má druhou nejvyšší úmrtnost spojenou s předávkováním. V roce 2020 zemřelo v Norsku na předávkování 85 lidí na milion obyvatel. Ve Skotsku to bylo 245 lidí ve stejném roce, zatímco v Česku jen osm lidí na milion obyvatel. (Data vycházejí ze zpráv evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost EMCDDA, pozn. red.).
Skotsko na tom není dobře ani v porovnání se zbytkem Velké Británie, kde zemřelo v roce 2020 na předávkování v průměru 67,1 člověka na milion obyvatel. Ve Skotsku to bylo zmiňovaných 245, tedy 3,7krát víc, než ve zbytku Spojeného království. Umírají především muži ve věku 35–54 let.
Úmrtí v důsledku užívání drog stále přibývá. V desetiletém období od roku 2007 do roku 2017 vzrostl počet úmrtí kvůli předávkování o 105 procent. V 93 procentech úmrtí se ukázalo, že lidé kombinovali tvrdé drogy s alkoholem a léčivy, jako třeba benzodiazepiny (např. Lexaurin a jiné léky, které se používají na zklidnění či na poruchy spánku).
‚Generace Trainspottingu‘
Podle profesora Roye Robertsona z Univerzity Edinburgh jde o stárnoucí „trainspottingovou generaci“ především uživatel opiátů. „Může za to koktejl historických a socioekonomických faktorů. To, že když do Skotska na konci 70. let dorazil heroin, tak nikdo netušil, jak používat injekční stříkačky, a začalo se tu rapidně šířit HIV a jiné nemoci, na které teď lidé předčasně umírají,“ vysvětluje Robertson v jedné z edinburských kaváren poblíž medicínské fakulty, kde vyučuje.
„Skotsko vždycky mělo problém s alkoholem, návykovými látkami. To je také dané chudobou a sociální segregací, což se týká celé Británie. Ve Skotsku, například kolem Glasgow a Dundee, to bylo však ještě o něco horší než v chudých částech Anglie,“ popisuje Robertson.
Problém podle něj byly hlavně injekční stříkačky, které se ve Skotsku objevily na konci 70. let. „Všude po Evropě se začal vyskytovat heroin, a to i v návaznosti na politické události jako třeba islámskou revoluci. S injekčními stříkačkami a heroinem neměl ve Skotsku do té doby nikdo zkušenost a začalo to tu jet ve velkém. Chyběla informovanost drogových uživatelů. Důsledkem toho bylo to, že lidé sdíleli stříkačky ve velkých skupinách a tím se tu rapidně rozšířilo HIV a jiné nemoci, které oslabily už tak zničená těla," vysvětluje Robertson.
A dodává, že i tyhle zdravotní problémy jsou součástí vysokých statistik drogových úmrtí, které dnes vidíme. Podle něj se tento trend brzy zastaví. „Myslím, že se blížíme k vyvrcholení, že ta čísla už nebudou moc dlouho narůstat, protože opiáty nejsou až tak úplně populární mezi mladými.“
Kontrola jako křivka U. Na jednom konci jsou drogy, na druhém zneužívané legální látky, říká adiktolog
Číst článek
Ve Skotsku umírají na předávkování především lidé kolem 50 let, tedy generace, která s drogami začínala v 80. letech. Na rozdíl od Nizozemska nebo například Belgie neexistovalo podle Robertsona ve Skotsku to správné „know-how“.
„Lidé v Nizozemsku věděli, že sdílení injekčních stříkaček vede k šíření různých virů, a měli dostupné čisté stříkačky. To vedlo k tomu, že nizozemská drogová populace byla ve výsledku zdravější než ta skotská, kde tohle know-how nebylo.“
Právě z Nizozemska čerpá Skotsko inspiraci. Podle Robertsona jde Nizozemsko příkladem v tom, jak se s drogovou problematikou vyrovnat. „Už v osmdesátých letech byly v Nizozemsku programy, které usilovaly o prevenci a pomoc pro drogově závislé. Místo kriminalizace tvrdých drog, kterou praktikovalo například sousední Německo, se v Nizozemsku rozhodli jít cestou prevence,“ popisuje.
Už v roce 1984 v nizozemských městech vznikly první projekty, v rámci kterých se uživatelům opiátů rozdávaly čisté injekční stříkačky.
Je potřeba řešit příčinu
V roce 2021 investovala skotská vláda 250 milionů liber do programů, které by měly pomoci uživatelům přežít, jako třeba do dodávek Nalaxonu – léku, který zastavuje účinky opiátů a může zachránit před předávkováním.
Skotsko má od roku 2021 ministryni pro drogovou politiku, která usiluje o rehabilitaci a snížení drogových úmrtí.
Jenže podle Robertsona to nestačí. „Je skvělé, že se tu sypou peníze do rehabilitačních programů, ale měli bychom zamířit pozornost tam, kde ty problémy vznikají. Jsou to chudé deprivované oblasti kolem Dundee a Glasgow, kde nefunguje dostatek komunitních služeb, není tam dostatek prevence a lidé se tam zkrátka nemají dobře,“ řekl Robertson.
„Je potřeba hledat a řešit socioekonomické příčiny drogových úmrtí. Problém je v tom, že politici moc dobře vědí, že vyřešit chudobu bude trvat déle než postavit rehabilitační centrum,“ vysvětluje Robertson.
