USA zničily v Hormuzském průlivu íránský dron. Přiblížil se na 900 metrů k vojenské lodi, řekl Trump

Americká vojenská loď u Hormuzského průlivu zničila íránský bezpilotní stroj, který se přiblížil na zhruba 900 metrů k plavidlu. A to i přes opakované výzvy, aby se vzdálil, řekl ve čtvrtek americký prezident Donald Trump. Írán ale ztrátu dronu popřel. K události došlo v době zhrošujících se vztahů mezi Spojenými státy a Íránem a po sérii incidentů v Hormuzském průlivu, který je klíčovou dopravní cestou zejména s ohledem na ropu.

Aktualizováno Teherán (Aktualizováno: 13:23 19. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Donald Trump řekl, že se íránský dron přiblížil k výsadkové lodi USS Boxer, čímž ohrozil bezpečnost nejen plavidla, ale také posádky.

Mluvčí amerického ministerstva obrany Jonathan Hoffman doplnil, že incidentu došlo ve čtvrtek ráno, kdy se loď přesouvala do Perského zálivu.

„Dron byl okamžitě zničen,“ dodal bez dalších podrobností americký prezident. Není ale přesně jasné, jakým způsobem americká armáda zařízení zneškodnila. Americká stanice CNN s odkazem na zdroj z Pentagonu uvedla, že Spojené státy dron elektronicky vyřadily z provozu.

Nesmysl, reaguje Írán

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf ovšem v sídle OSN v New Yorku řekl, že o žádném ztraceném dronu neví.

Náměstek ministra Zarífa Abbás Arákčí poté na twitteru napsal, že Íránci o žádný bezpilotní letoun nepřišli. „Neztratili jsme žádný dron v Hormuzském průlivu ani nikde jinde. Obávám, že loď USS Boxer sestřelila vlastní bezpilotní letoun omylem,“ soudí Arákčí.

‚Írán sází na Trumpův konec v Bílém domě.‘ Do války se podle experta na Blízký východ nikomu nechce

Číst článek

Obdobě se vyjádřil armádní mluvčí Abúlfazl Šekárčí, jehož citovala íránská agentura Tasním: „Navzdory Trumpovu nepodloženému a klamnému tvrzení se všechny drony patřící Íránské islámské republice z Perského zálivu a Hormuzského průlivu vrátily v pořádku, a to včetně toho, o němž se zmínil americký prezident.“

Íránské revoluční gardy oznámily, že zveřejní snímky, které dokážou nesprávnost Trumpova tvrzení. „Brzy budou zveřejněny záběry americké vojenské lodě Boxer pořízené z dronu gard, které ukážou nepodloženost tvrzení o zničení íránského dronu v Hormuzském průlivu,“ uvedly gardy ve svém prohlášení.

Íránské revoluční gardy (známé pod názvem Pasdaran) byly vytvořeny po revoluci v roce 1979 na její obranu proti zahraničním a vnitřním hrozbám. V Íránu mají gardy významnou politickou a ekonomickou váhu.

Ačkoli je situace vážné a neměla by dojít k podcenění, většina analytiků se shoduje, že do války se ani jedné zemi nechce

Nátlak na spojence

Donald Trump také uvedl, že Američané před akcí, kterou označil za obrannou, opakovaně vyslali k íránskému bezpilotními stroji výzvy, aby se vzdálil. To podle agentury Reuters potvrdil i Pentagon.

Jaderná dohoda s Íránem

Dohoda z roku 2015 se připravovala deset let a omezila íránský jaderný program. Teherán dříve tvrdil, že jeho jaderný program je civilní a slouží k energetickým účelům, jaderný materiál ale obohacoval na úroveň využitelnou jen k vojenským účelům. Dohoda tuto fázi íránského jaderného programu omezila a Teherán výměnou za zrušení části protiíránských sankcí zároveň souhlasil s pravidelnými kontrolami Mezinárodní agentury pro jadernou energetiku. Izraeli a části amerických politiků ale tato dohoda nestačila a prezident Donald Trump ji loni jednostranně vypověděl a sankce obnovil a zpřísnil. Letos pak prohlásil, že sankce se dotknou každé země i firmy, která bude nakupovat íránskou ropu a nově i další průmyslové výrobky.

„Jde o poslední z mnoha provokací a nepřátelských íránských akcí proti plavidlům operujícím v mezinárodních vodách. Spojené státy mají právo bránit svou posádku, své vybavení a zájmy. Apeluje na všechny země, aby odsoudili pokusy Íránu narušit svobodu plavby a globálního obchodu,“ řekl taktéž americký prezident.

Jeho výrok je přitom možné číst ve vztahu zejména k evropským spojencům, kteří chtějí zachovat mezinárodní jadernou dohodu a snaží se vyhnout další eskalaci násilí. Zároveň si nepřejí posilování radikálnějších elementů v Íránu kvůli současným vyhroceným vztahům, což by mohlo vést k podkopání umírněnějších sil.

Během páteční tiskové konference vyjádřila znepokojení nad situací v Perském zálivu německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že by se měly využít všechny diplomatické kontakty, aby se předešlo stupňování napětí.

Další epizoda

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem jsou dlouhodobě napjaté. Ačkoli staví na vzájemném nepřátelství už od íránské revoluce v roce 1979, poslední zhoršení vztahů přichází poté, co Washington v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody.

V rámci této dohody se Írán zavázal nepokračovat v programu obohacování uranu, omezí svůj jaderný program a povolí nestranné mezinárodní kontroly. Smlouvu podepsala pětice stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Británie, Čína, Francie a Rusko), Evropská unie a Německo.

Bezpilotní průzkumný letoun MQ-4C Triton americké armády (ilustrační snímek). Tento dron v hodnotě 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun) sestřelil Írán 20. června | Foto: Kelly Schindler | Zdroj: Profimedia

Mnozí analytici vidí za odchodem Spojených států vliv „jestřába“ Johna Boltona, poradce Trumpa, který chce prosazovat silovou, agresivnější politiku a obecně nemá v lásce mezinárodní dohody. Nejde ale o první zhoršení vztahů a vzájemné obviňování.

Sankce

V poslední době došlo k řadě nepřátelských kroků z obou stran, Írán je navíc vlivným regionálním hráčem a podporuje například šíitské povstalce Húsíe ve válce v Jemenu.

Po odstoupení od mezinárodní jaderné dohody uvalil Trump na Írán sankce, které zrušil v rámci dohody v roce 2015. Kromě energetického sektoru se týkají například lodní dopravy a bankovního sektoru.

Spojené státy také navýšily přítomnost armády u Íránu a oba státy se diplomaticky ostřelovaly. I přes následnou americkou nabídku k rozhovorům ale Teherán pod nátlakem neustoupil.

Írán v červnu podnikl útok nejméně na dva tankery v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu, uvedl Washington. Pentagon zveřejnil detailní barevné fotografie na nichž údajně íránské revoluční gardy odstraňují z tankeru lodi nevybuchlou minu připevněnou magnetem | Zdroj: Profimedia

Politolog Vladimír Bízik v červnu serveru iROZHLAS.cz řekl, že podle jeho mínění se Spojeným státům nepodaří dostat Írán k jednacímu stolu: „Očekávat, že si Írán za jednací stůl sedne, je do značné míry naivní nebo troufalé, protože kultura Peršanů je velmi silně založena na hrdosti a neústupnosti. Američtí představitelé si často neuvědomují, že se baví s kulturou odlišnou, než je jejich.“

Nepřátelské kroky na obou stranách

Írán zase v červnu podnikl útok nejméně na dva tankery v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu, uvedl Washington. Zdánlivě to vypadalo, že se může vrátit tzv. válka tankerů z 80. let. Během války s Irákem poškozoval Teherán tankery minami.

V této době také došlo k jiné tragédii – v červenci 1988 americký křižník USS Vincennes nesprávně identifikoval íránské civilní letadlo za íránskou F-14 Tomcat americké výroby a sestřelil jej. Na palubě zemřelo 290 lidí.

V poslední době docházelo k dalším incidentům v místě, které je strategicky velice důležité pro mezinárodní obchod. Írán také podporuje řadu militantních hnutí a organizací na Blízkém východě, například Hizballáh. Podstatný vliv má také v Iráku.

....On Monday they shot down an unmanned drone flying in International Waters. We were cocked & loaded to retaliate last night on 3 different sights when I asked, how many will die. 150 people, sir, was the answer from a General. 10 minutes before the strike I stopped it, not....

15:03 – 21. 06. 2019

25713 118840

Ve čtvrtek 20. června pak Írán sestřelil americký bezpilotní letoun RQ-4 Global Hawk. Trump posléze řekl, že byl připraven k odvetě. Poté ho ale armáda upozornila, že při útoku zemřelo 150 lidí, což bylo podle amerického prezidenta „neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu“.

Své rozhodnutí údajně Trump konzultoval se svými přáteli včetně moderátorů televize Fox News. Řekl jim prý, že na vojenskou odpověď tlačí Bolton. „John miluje války,“ stěžoval si prezident a dodal, že válka s Íránem by mohla jeho prezidentský mandát zničit.

Írán také oznámil, že překročil limit 3,67 procenta obohacování uranu, který stanovila jaderná dohoda z roku 2015. A nevyloučil, že bude podíl obohaceného uranu zvyšovat.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent. Číslo větší než 20 % je považováno za vysoce obohacený uran, k výrobě atomové zbraně ale je potřeba, aby přesáhl 85 procent.

K dalšímu incidentu došlo před týdnem. Britská vláda ve čtvrtek 11. července oznámila, že se Írán pokusil zadržet její tanker, což mělo být odvetou za zadržení íránského tankeru Británií kvůli možnému porušení sankcí.

Zhoršení vztahů mezi USA a Íránem

  • 8. května 2018 - Americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump zároveň řekl, že obnoví sankce, a to na „nejvyšší úrovni“.

  • 6. srpna 2018 - Trump podepsal exekutivní příkaz k obnovení protiíránských sankcí ve dvou etapách. První vlna sankcí se zaměřila především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy.

  • 5. listopadu 2018- USA začaly uplatňovat další sankce vůči Íránu. Kromě energetického sektoru se týkají lodní dopravy či bankovního sektoru. Osmi státům Washington umožnil dál dovážet z Íránu ropu.

  • 14. února 2019 - Americký viceprezident Mike Pence označil Írán za největší hrozbu Blízkého východu a požádal evropské partnery, aby také odstoupili od dohody o jaderném programu.

  • 8. dubna 2019 - USA zařadily íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Teherán v odvetném kroku označil americké ozbrojené síly za teroristickou organizaci.

  • 20. června 2019 - Íránské revoluční gardy sestřelily, údajně nad íránským územím, americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk. Podle Washingtonu se ale incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) po incidentu vydal zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem, přelety nad oblastí zrušily aerolinky i z dalších zemí.

  • 21. června 2019- Trump na poslední chvíli zrušil odvetu za sestřelený dron. Následky včetně obětí by podle něj byly neúměrné. Údery měly směřovat na tři cíle včetně radaru či raketové baterie.

  • 24. června 2019 - Trump oznámil zavedení nových, údajně tvrdých sankcí proti Íránu v reakci na nedávné sestřelení amerického dronu. Podle agentur bude jejich terčem i íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

och, dok, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme