Rusko se chce odvděčit Íránu. Za drony pošle pokročilé vojenské komponenty, míní britský ministr obrany
Rusko chce Íránu výměnou za stovky dronů poskytnout pokročilé vojenské komponenty, je přesvědčen britský ministr obrany Ben Wallace. Řekl to v úterý v britském parlamentu s tím, že takový krok podkope mezinárodní bezpečnost.
„Írán se stal jedním z hlavních vojenských podporovatelů Ruska,“ poznamenal Wallace ve vystoupení k Ruskem vyvolané válce na Ukrajině.
Rusku zřejmě dochází rakety Iskander. Mezi ním a Íránem se vyvíjí vojenské partnerství
Číst článek
„Na oplátku za to, že dodal více než 300 bezpilotních letounů, hodlá nyní Rusko Íránu poskytnout pokročilé vojenské komponenty, čímž podkopává bezpečnost na Blízkém východě i bezpečnost mezinárodní,“ dodal.
Íránské drony, které explodují při dopadu na cíl, používá Moskva ve velkém při útocích na energetické sítě a zařízení na Ukrajině. Podle britského ministerstva obrany je pravděpodobné, že Rusko už vyčerpalo všechny drony dodané v létě. Spojené státy teď zaznamenávají nové dodávky těchto bezpilotních prostředků do Ruska.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2015 zakazuje Íránu prodávat do zahraničí rozvinuté vojenské technologie.
Unijní výzva
K ukončení vojenské podpory Ruska vyzval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Apeloval také na Teherán, aby ukončil represe proti svým protestujícím občanům. Borrell o tom mluvil při setkání s íránským ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem.
Teherán v reakci na Borrellova slova zdůraznil, že Amírabdolláhján „oznámil připravenost své země navázat přímý kontakt s Ukrajinou, aby zmírnil jakékoli nedorozumění ohledně postoje Teheránu ve válce“. Íránský ministr také prohlásil, že by západní mocnosti měly zaujmout „konstruktivní“ přístup k oživení jaderné dohody.
Írán začal obohacovat uran na 60 procent ve druhém komplexu. Podle Teheránu pro mírové účely
Číst článek
Dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA) uzavřely s Íránem v roce 2015 Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.
Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Teherán závazky plynoucí z JCPOA nedodržuje od roku 2019.
Dohoda přitom měla ztížit Íránu vývoj jaderné zbraně. Teherán opakovaně odmítl, že by o atomovou bombu usiloval. Po příchodu Joea Bidena do Bílého domu se americká administrativa snažila dojednat návrat k dohodě. Rozhovory o obnovení jaderné dohody jsou od září na mrtvém bodě, píše agentura Reuters.
