Uzavřít důl Turów není fyzicky možné, ukončení těžby musí předcházet zabezpečení, míní hlavní inženýr
Česko a Polsko pokračují v jednáních o hnědouhelném dolu Turów. Poté, co Polsko odmítlo po českých stížnostech důl uzavřít, přišla od Soudního dvora EU pokuta téměř 13 milionů korun za každý den těžby. Společnost PGE, která důl provozuje, ale těžbu nepřerušila. „Není fyzicky možné uzavřít tak velký provoz jako je důl Turów. Povrchové doly se projektují na mnohaleté využívání,“ řekl Radiožurnálu báňský inženýr dolu Turów Rafal Skorupiňski.
Proč tedy není možné těžbu hned pozastavit?
Není fyzicky možné uzavřít tak velký provoz jako je důl Turów. Povrchové doly se projektují na mnohaleté využívání. K ukončení těžby je třeba provést různé kroky, které nakonec povedou k bezpečnému utlumení dolu. Pak se prostor zaplní vodou a dokončí se rekultivace.
Poslechněte si celý rozhovor Pavla Nováka s s hlavním důlním inženýrem dolu Turów společnosti PGE Rafalem Skorupiňskim
Tady ale nešlo o uzavření dolu, ale o přerušení těžby.
Přerušení těžby není v tuto chvíli možné. Z mnoha důvodů. Jedním z nich je, že důl Turów v současné době provádí zabezpečovací práce, které jsou potřebné vzhledem k celkové geometrii dobývací jámy. Jejich cílem je posílení stability stěn povrchového dolu. U takových dolů se plánuje dočasná stabilita stěn a ne trvalá. V tuto chvíli tedy uskutečňujeme projekty, abychom získali takovou stabilitu, která zaručí, že se nesníží pevnost vnitřních odpadních hald. To by mohlo způsobit zničení součástí strojního vybavení dolu a také sesunutí silnice, která vede od osady Trzciniec k českým hranicím. Snížení stability kraje dobývací jámy by také mohlo mít následek protržení břehu řeky Nisy a zalití dolu.
Dobrá, to je tedy zabezpečení. Ale jde hlavně o to neprohlubovat a nerozšiřovat důl, aby se dál nepoškozovaly zdroje vody na českém území. O to šlo v tom předběžném rozhodnutí.
Důl Turów je teď v nejnižším bodě své plánované hloubky. Už jej tedy nebudeme prohlubovat, jen přemisťovat směrem k Česku. Vytěžení uhlí nám umožní vybudování navršené podpěry, která nám dovolí pokračovat v těžbě. To musíme udělat ve výhledu řekněme dvou let. Máme k dispozici analýzu hornickohutnické akademie, která říká, že když se zastaví těžba, bude to znamenat nekontrolované změny na obvodě dolu a to znamená tragédii.
Spojení s elektrárnou
Mluví se o tom, že pokud by se zavřel důl, bylo by třeba odstavit také elektrárnu Turów. Není možné dodávat do elektrárny uhlí z jiného dolu?
Důl a elektrárna jsou jako spojené nádoby. A to neoddělitelně spojené. Uhlí, které tady těžíme, má určité parametry. Určitou vlhkost, výhřevnost a také specifický obsah síry. Všechny technologie pro spalování takového uhlí jsou k tomu přizpůsobené. Je tu tedy technický aspekt. Bylo by potřeba přebudovat celou elektrárnu.
Polsko stále nezačalo platit pokutu za těžbu v dolu Turów. Částka šplhá ke 13 milionům korun denně
Číst článek
Jde také o dopravu uhlí. Do elektrárny se dodává pásovými dopravníky v objemu průměrně 30 tisíc tun denně. Fyzicky neexistuje způsob, jak dopravit takové množství uhlí daných parametrů, tedy výhřevnosti, vlhkosti a obsahu síry odjinud jakoukoli jinou cestou. Ani auty, ani po železnici. Není tu taková infrastruktura, která by to umožnila.
Důl se má podle propočtů polské vlády využívat do roku 2044. Co ale bude potom?
Po vytěžení uhelné sloje je třeba změnit tvar dolu tak, aby bylo možné ho zalít vodou a dokončit rekultivaci. Na práce související s přemístěním materiálu v dole, aby se snížila jeho hloubka, se počítá doba asi 14 let. Do 25 let se počítá se zalitím jámy vodou, protože, jak víte, té vody tu mnoho není.
Takže tady bude hezké jezero?
Samozřejmě, jistě. Bude tady takové umělé jezero jako nedaleké Berzdorfer See vedle v Německu.
