Důsledky výbuchu islandské sopky jsou patrné i po čtvrt roce
Od chvíle, kdy Evropu poprvé zahalil neviditelný mrak sopečného popela, uplynulo čtvrt roku. Islandská sopka Eyjafjallajökull tehdy zastavila letecký provoz na severní polokouli a v důsledku toho se mnohým lidem téměř zastavil svět, jemuž vulkán ukázal, jak zranitelné lidstvo dosud je.
Podle seismologa z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleše Špičáka jsou islandské vulkány nyní v klidu. Odborníci neočekávají v dohledné době zvýšenou sopečnou aktivitu v této oblasti, a to ani u sopky Eyjafjallajökull, ani u sopky Katla, která vyvolávala na jaře daleko větší obavy. Jenže podle seismologa Špičáka nelze odhadnout dopředu, jak se sopka při zvýšené aktivitě nakonec zachová.
„Zda bude vytékat spíše velké množství magmatu, nebo zda to bude spíše aktivita explozivní, do jaké míry tady bude přítomen popel a prach, nebo zda se všechno odehraje jenom v malém prostoru nad vulkánem. K tomu zatím žádné nástroje nejsou. Nelze odhadnout, jak se vulkán bude chovat,“říká Špičák.
Podle seismologů byl dubnový výbuch islandské sopky opravdu výjimečný. Svou roli sehrál ledovec, který tamní vulkány pokrývá.
„Takové vulkány jsou na Aljašce nebo v například v Chile, ale tyto vulkány teď aktivní nejsou. To, čeho jsme byli svědky bylo hodně mimořádné i rozsahem, protože islandské vulkány jsou aktivní celé 20. století, ale nic podobného Evropa nezaznamenala,“ shrnuje Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Pro seismology připravila na jaře islandská sopka exkluzivní záležitost. Horší už to bylo pro piloty a aerolinie. Nad Evropou se v dubnu kvůli obavám z technických potíží zastavil na několik dní letecký provoz. Dosud se spekuluje, zda bylo nutné zrušit na sto tisíc letů.
Seismologové se radovali, piloti měli problémy
Letecký publicista Martin Velek tvrdí, že zastavení leteckého provozu bylo správné. Podle něj nelze za žádných okolností hazardovat s životy pasažérů. Velek popisuje, co se stane, když do motorů proudového letadla vnikne sopečný prach.
„Popel se nataví na části motoru a v podstatě může zastavit až zastavení motoru. Sopečný prach funguje jako smirek, takže se okna pilotní kabiny změní v matná skla, není přes ně vidět. Dojde k poškození materiálu letadla, můžou se ucpat různá vedení vzduchu, klimatizace, chlazení,“ vysvětluje Velek.
Podle Martina Velka je proto nejbezpečnějším řešením přestat na chvíli létat, nebo se rizikovému místu prostě vyhnout. Přísné normy jsou podle něj správné a v žádném případě by je nedoporučoval změkčovat.
„Speciálně v leteckém oboru pustit z řetězu komerční tlaky má negativní dopady na bezpečnost,“ myslí si letecký publicista Martin Velek.
Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu vyčíslilo ztráty po dubnovém výpadku ve výši jedné miliardy a sedmi set milionů dolarů. Světová organizace cestovního ruchu přišla o dvě miliardy a tři sta milionů dolarů. Tehdejší situace postihla i tuzemské cestovní kanceláře.
Letecké společnosti i cestovní kanceláře mají problémy dodnes
Mluvčí Asociace cestovních kanceláří České republiky Jan Papež uvedl, že ztráty z takzvané výjezdové turistiky jsou zhruba 120 milionů korun. Žádná domácí cestovní kancelář sice kvůli přerušení letecké dopravy v dubnu nezkrachovala, situace je nicméně vážná. Cestovní kanceláře se stále pokoušejí dohodnout s některými zahraničními hotely na odpuštění storno poplatků a rozdělení nákladů za prodloužené pobyty.
„Byli hoteliéři, kteří úplně vyšli vstříc a celou částku nesli sami na vrub. Byly hotely, které zčásti pomohly cestovním kancelářím a byly hotely, které plně chtějí po cestovních kancelářích zaplatit jak storno poplatky, tak náklady spojené s tím, že u nich klient zůstal déle,“ popisuje situaci Papež.
Komplikovanější situace je ale podle Jana Papeže u leteckých společností.
„Letecké společnosti prodlužovaly pobyty i lidem, kterých už se sopka netýkala, aby odvezly lidi, kterých se sopka týkala. Místa v letadle dala letecká společnost přednostně těm lidem, kteří byli sopkou postiženi. Letecká společnost odmítá uhradit ubytování, ačkoliv je to její vina. O těchto případech se vedou spory mezi klienty leteckými společnostmi,“ vysvětluje Jan Papež, mluvčí Asociace cestovních kanceláří České republiky.
