Duterte slibuje boj s únosci na Filipínách. Výkupné ale vynáší zisky všem, financuje prý i kampaně

Přesně za měsíc se ujme funkce nový filipínský prezident Rodrigo Duterte. Ten v nedávných volbách u voličů uspěl se slibem, že do půl roku na Filipínách vyřeší problémy s kriminalitou. Toho chce dosáhnout mimo jiné obnovením trestu smrti. Jestli si dokáže poradit i s ozbrojenými skupinami, které na jihu Filipín unášejí cizince kvůli výkupnému a s nimiž si tamní armáda a policie už řadu let neví rady, se přímo na místě pokusil zjistit reportér ČRo Pavel Vondra.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kontroverzní filipínský politik Rodrigo Duterte má velké šance, že se stane prezidentem | Zdroj: Reuters

„Volil jsem Duterteho, je to první prezident z Mindanaa,“ říká pyšně jeden s voličů. Nadšení z volebního vítězství Rodriga Duterteho, vůbec prvního prezidenta Filipín, který pochází z ostrova Mindanao, je ve městě Zamboanga ležícím v jeho jihozápadním cípu cítit doslova na každém kroku.

Duterte proslul jako zastánce tvrdé linie vůči zločinu. Podle pozorovatelů je ale otázkou, jestli může dostát všem svým předvolebním slibům právě v oblasti bezpečnosti, což je na Mindanau obzvlášť palčivé téma, které negativně dopadá i na zdejší cestovní ruch.

Přehrát

00:00 / 00:00

Skoncuje nový prezident Filipín, který slibuje nekompromisní postoj ke zločinu, i s teroristy ze skupiny Abu Sayyaf, kteří unášejí cizince za výkupné? Reportáž z oblasti, kde působí natočil Pavel Vondra

V zamboanžském přístavu panuje čilý ruch. O cizince, respektive bělocha, tu ale hned tak nezavadíte. Před cestami do těchto končin varují své občany úřady většiny západních zemí včetně České republiky.

„Je velmi nešťastné, že se na nás ostatní země dívají jako na nějakou krizovou zónu, vždyť problémy s bezpečností jsou i v Evropě,“ dává své frustraci průchod Sarita Sebastianová, která má v Zamboanze na starosti podporu cestovního ruchu.

Snaží se proto cílit především na domácí turisty. I sami Filipínci se ale okolním ostrovům, jako je Basilan nebo Jolo, známá útočiště radikálně islamistické skupiny Abu Sayyaf, raději vyhýbají. Tím spíš, že tam probíhají vojenské operace namířené na likvidaci teroristů, jak potvrdil Českému rozhlasu major Filemon Tan z regionálního velitelství filipínských ozbrojených sil.

„Doufáme, že se nám konečně podaří nepřítele konfrontovat. Vzhledem k povaze terénu a schopnosti nepřítele se v něm dokonale orientovat to ale není snadné. Nezůstávají na jednom konkrétním místě, kde by měli základnu, pohybují se po ostrově mezi jednotlivými komunitami a to nám znesnadňuje úsilí je lokalizovat a napadnout.“

Abu Sayyaf terorizuje Filipíny už třetí dekádu, a i když všichni předchozí prezidenti opakovaně slibovali jejich likvidaci, o nové rekruty nemají ozbrojenci nouzi. Únosy kvůli výkupnému jim totiž vynášejí zisky, o jakých se v této nejchudší části Filipín lidem ani nesní.

„Jeden z mých spolužáků je členem Abu Sayyaf. Byl zajat, ale utekl z vězení,“ říká Ermin Valenzuela. Pochází z Basilanu, ale odešel za živobytím do Zamboangy, kde si vydělává jako pracovník ostrahy.

Vypráví o tom, jak se jeden z jeho spolužáků ze střední školy připojil ke skupině Abu Sayyaf, byť je to křesťan. To nahrává domněnce, že ve skutečnosti jde víc o kriminální gang než skutečné islamisty s politicko-ideologickou agendou. A také svědčí o tom, že dokud se nepodaří v této části Filipín vymýtit chudobu, nezmizí ani nebezpečí únosů za výkupné.

Průmysl, ze kterého každý profituje

Marie Ressa, šéfredaktorka filipínského zpravodajského serveru Rappler, má s tímto fenoménem bohaté zkušenosti. A to nejen jako novinářka a autorka dvou knih. Před několika lety s únosci sama musela vyjednávat, když jí unesli tříčlenný televizní štáb.

„Je potřeba si uvědomit, na kolik peněz už si přes výkupné přišli. Předloni například dostali za německý pár 250 milionů pesos, to je přes 5 milionů dolarů. Vláda to samozřejmě nepřizná, ale viděla jsem materiály zpravodajských služeb. A jak se o propuštění vyjednává? Součástí bývají lidé z místní správy, kteří mají zpravidla k ruce své vlastní ozbrojené skupiny. Musíte mít totiž jistotu, že se po předání výkupného dostanete i s rukojmími bezpečně ven,“ popisuje.

„Tohle je prostě svého druhu průmysl, ze kterého každý profituje. A čím to je, že před volbami zpravidla počet únosů narůstá? Protože z peněz za výkupné se financují kampaně. Jak říkám, každý z toho má užitek. A v řadě případů je součástí problému to, že lidé, kteří z toho profitují, jsou titíž lidé, kteří by tomu ve skutečnosti měli bránit,“ vysvětluje.

Jedinou nadějí na rozetnutí tohoto začarovaného kruhu je podle novinářky to, že vláda, armáda a policie nastolí prostředí, ve kterém se bude i v nejchudších částech Filipín, jako jsou právě ty dominantně muslimské na jihu země, dařit rozvoji. To je ale spíš běh na dlouhou trať. A je otázka, jestli k tomu vůbec bude stačit celé šestileté funkční období nového prezidenta.

Maria Ressa, šéfredaktorka filipínského zpravodajského serveru Rappler | Foto: Pavel Vondra

Pavel Vondra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme