Dvě sídla Evropského parlamentu? Zbytečné, míní většina poslanců

Debatu o tom, zda by měl mít Evropský parlament dvě sídla jako dnes, nebo jen jedno a kdo by to měl rozhodnout, rozvířila studie, kterou nechal zpracovat jeden z místopředsedů Parlamentu. Studie ukázala, že by si 90 procent poslanců a zaměstnanců této instituce přálo, aby měla jen jediné sídlo. Dvě hlavní politické frakce v europarlamentu – lidovci a socialisté – označily takové průzkumy za ztrátu času.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament ve Štrasburku.

Evropský parlament ve Štrasburku. | Foto: Fotoservis Evropského parlamentu

Umístěním sídla Evropského parlamentu jen do Bruselu by se podle studie jeho místopředsedy za frakci Evropských liberálů Edwarda McMillan-Scotta ušetřilo ročně 180 milionů eur.

Do ovzduší by se dostalo také o devatenáct tisíc tun oxidu uhličitého méně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si názor europoslance Miroslava Ouzkého

Poslanci, jejich asistenti a celý personál zabezpečující plenární zasedání by nemuseli každý měsíc jet 400 kilometrů dlouhou trasu z Bruselu do Štrasburku a zpět.

Katedra psychologie Univerzity v Zurichu, která studii zpracovala, oslovila europoslance i ostatní pracovníky europarlamentu. 91 procent respondentů by preferovalo Brusel jako sídlo této instituce. 88 procent si jich myslí, že by měli mít poslanci právo rozhodnout o sídle Parlamentu.

„Zrušení dvou sídel je moje dlouhodobá touha. Snažím se přispět k tomu, aby tato otázka zůstávala k diskuzi a nebyla smetena ze stolu,“ vyjadřuje svůj názor český poslanec Evropského parlamentu Miroslav Ouzký.

Podle dnešních smluv mohou ale o zrušení jeho hlavního sídla ve Štrasburku rozhodnout jen členské země, a to jednomyslně.

Dvě budovy, jedna instituce

Eurposlanec Ouzký také vysvětluje, proč vlastně vznikly dva úřady jedné instituce.

„Na půdě Rady Evropy, která byla založena na štrasburské radnici, se začal scházet prozatímní parlament tehdy vznikající EU. I po prvních přímých volbách ještě dlouhá léta fungovala jako jediná budova stávající Rady Evropy ve Štrasburku. Asi v roce 1996 byla otevřena nová budova a europoslanci zjistili, že všechny ostatní evropské instituce - Komise a Rada – sídlí v Bruselu. Vytvořili si tedy ještě pracovní místo tam. Další pracovní sídlo je v Lucemburku, takže je vytvořen neustále pendlující trojúhelník,“ říká.

Důvodem je také to, že Francie chtěla mít na svém území jedno z důležitých sídel EU.

„Francie je dnes hlavní překážkou, aby se otázka nastolila. Parlament sice posiluje své pravomoci, ale nemůže podle zakládajících smluv rozhodnout, kde bude mít sídlo. Francie odmítá jakoukoliv debatu,“ osvětluje Miroslav Ouzký.

Parlament zavádí ekologické audity, na sebe však ne

Jak dodává, Parlament sám na sebe zavádí ekologické audity, které se však nesmí týkat ekologických zátěží spojených se stěhováním sebe sama.

„Parlament tedy sice zjišťuje, jestli se někde nesvítí zbytečně, nebo jestli poslanci kopírují dokumenty po obou stranách papíru, ale obrovská ekologická zátěž je způsobena každoměsíčními přesuny,“ uvažuje Ouzký.

Podle europoslance jen Rada může najít způsob, jak donutit francouzského prezidenta Sarkozyho či jeho nástupce, aby změnili svůj neochvějný postoj.

Ouzkému je například jedno, jestli by sídlo nakonec zůstalo jen ve Štrasburku nebo v Bruselu. Druhé město je prý sice přetíženo, ale pro všechny poslance má větší výhody jako například letecká spojení či komunikace s jinými institucemi EU.

Pavel Novák, Martin Dorazín, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme