Džamaat Šariat v Evropě neútočí, má ale řadu sympatizantů
Čeští policisté obvinili pět lidí podezřelých z podpory teroristů, zejména na území severního Kavkazu. Žili v Praze a zajišťovali pro ně falešné doklady, případně i zbraně a výbušniny. Případ souvisí s činností radikální islamistické organizace Džamaat Šariat, které má v Evropě základnu v Německu.
Zatýkání v Praze je výsledek spolupráce s německou policií, která české kolegy upozornila na přesun části islámských teroristů do Prahy. Při operaci „Medvěd" elitní detektivové pozatýkali celkem osm lidí.
Radikální islamistická organizace Džamaat Šariat, označovaná též jako Dagestánská fronta, se začala formovat v Dagestánu během druhé rusko-čečenské války, která vypukla v roce 1999. Organizaci založil Rasul Makašaripov na základech malé vojenské skupiny.
Islamistickou organizaci Džamaat Šariat přiblížila ve vysílání Radiožurnálu novinářka Petra Procházková
„Čečenci se tehdy snažili rozšířit svou působnost i do Dagestánu a pomohli tam založit tuto organizaci. Jejich prvním úkolem, který několik let svědomitě plnili, byly útoky výhradně na policejní sbory, soudce, státní zaměstnance, prostě složky kolaborující s Ruskem,“ přiblížila skupinu novinářka Petra Procházková.
Nejkrvavější akcí, kterou příslušníci Dagestánské fronty provedli, byl útok na kolonu se členy vojenského orchestru kaspijské námořní pěchoty v květnu 2002. Silný výbuch tehdy usmrtil 43 lidí a kolem stovky lidí bylo zraněno.
Skupina měla také podíl na útoku sebevražedných atentátnic v moskevském metru loni v březnu, při němž zemřelo na 40 obětí. Jednou z atentátnic totiž byla vdova po někdejším veliteli Džamaat Šariat Umalatu Magomedovovi.
Džamaat Šariat je rovněž provázána s dalšími podobnými skupinami na Kavkaze. „Formálně patří pod čečenského vůdce Doku Umarova, i když prakticky fungují poměrně samostatně. Soustředí se ve své činnosti na severní Kavkaz, hlavně na Dagestán a na ruské území. Já osobně jsem neslyšela, že by operovali ve vzdálenějším zahraničí,“ vysvětlila Procházková.
Finanční podpora, tanky ne
To, že policie našla stopy vedoucí ke skupině i v Česku, ovšem nepovažuje za překvapivé. „Překvapivé by bylo, kdyby se tady dopustili nějakého činu. Ale samozřejmě mají řadu příznivců po celé Evropě a nemusejí to být vždycky jenom radikální islamisté. Mohou to být třeba lidé, kteří nechtějí, aby Rusové zůstávali na severním Kavkaze,“ soudí novinářka.
Sympatizanti podle ní podporují skupinu hlavně finančně, organizují například sbírky pro rodiny zabitých bojovníků. „Samozřejmě tam musejí plynout i finance na odboj, jde také o léčení lidí a tak dále. Ale neřekla bych, že se odtud posílají tanky, to samozřejmě ne,“ dodala Petra Procházková.
