Džihádistické buňky a desítky utajených mešit, popisuje Čech žijící v bruselském Molenbeeku
Centrem evropských teroristů je podle odborníků bruselská čtvrť Molenbeek. Za posledních 18 měsíců se místní obyvatelé zapojili hned do pěti teroristických útoků, včetně těch z Paříže. Vedle radikálů ale mají v Molenbeeku samozřejmě domov i tisíce mírumilovných občanů. Život tam ale pro ně nebývá snadný.
Jedním z obyvatel bruselského Molenbeeku je i Vladimír Pohůnek, který do Belgie emigroval v 70. letech a posledních 8 let žije právě v této čtvrti.
Na ulici nejdřív na mikrofon mluvit nechtěl, bál se napadení, i když s ním zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska mluvil přímo před místní radnicí.
Situaci v Molenbeeku monitoruje zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska
Tady, jak stojíme na Comte de Flandre, to je jaká část Molenbeeku z hlediska bezpečnosti?
Mám-li být upřímný, my „bílí“ Belgičané se tu necítíme dobře. Jsou tu staré paní, které jsou přepadávány. Oni nám dávají najevo, že jim tu opravdu vadíme.
Co vás napadlo, když jste si přečetl v novinách nebo slyšel v rozhlase, že část útoků v Paříži má kořeny tady v Molenbeeku? Překvapilo vás to, nebo vůbec?
Nepřekvapilo mě to, protože ty džihádistické buňky tady odjakživa byly. Před dvaceti lety ne v takové míře jako teď.
Proč zrovna Molenbeek?
Protože je tu velká koncentrace arabského obyvatelstva.
Ale to máte třeba i v Anderlechtu, ve Schaerbeeku…
Je to i laxností politiky a nezájmem řešit situaci. To je hlavní důvod. „Nějak to dopadne…“ V rámci politické korektnosti…
„ Jakmile se teď na podzim po páté hodině setmí, lidi nevycházejí. Jsou doma, mají strach. “
Říkal jste, že se tu nežije nejbezpečněji…
Staří lidé večer absolutně nevycházejí. Jakmile se teď na podzim po páté hodině setmí, lidi nevycházejí. Jsou doma, mají strach.
Neříkal jste si třeba, že byste se přestěhoval?
Strašně moc jsem o tom uvažoval, ale je mi 62 let a asi jsem už – nechci říct – rezignoval. Asi se s tím prostě musí žít. Necítíme se tu ale bezpečně, to je pravda.
Věříte, že se teď, po těch posledních událostech, něco zlepší? Když se mluví o těch problémech.
Ministr vnitra to slíbil, že takzvaně vyčistí Molenbeek. Už jsou k tomu samozřejmě námitky, jakým způsobem ho pan ministr vnitra chce vyčistit. Myslím si, že se vždycky něco děje, když už je pozdě. Prevence má být předtím. Když už jsou desítky mrtvých, už je pozdě. Řešení na to momentálně není.
Je třeba také vytknout to, že v Molenbeeku je několik desítek utajených mešit, které jsou většinou v zadních traktech domů, ve dvorech, kde ani není napsáno na dveřích, že je tam nějaká mešita. A tam se bohužel stávají první kroky k radikalizaci, protože imámové, kteří jsou vysíláni do Belgie ze Saúdské Arábie, jsou placeni Saúdskou Arábií.
Těsně vedle zpravodaje a jeho respondenta vzápětí zastavilo auto se dvěma mladíky. Začínají pokřikovat, co si to o Molenbeeku dovolují oba vykládat. Dvojice radši rychle odchází, a tak vše skončí jen nadávkami.
„Teď jste měl důkaz. To je tu běžné,“ shrnuje 50 metrů od policejní stanice lakonicky Vladimír Pohůnek a dodává: „Že prý lžeme, že nemluvíme pravdu, že zveličujeme všechno, co se tu stalo, že chceme Molenbeek odsoudit na nejnižší úroveň. Je to ale kritizováno právě proto, že si všecko dovolili 50 metrů od policejní stanice.“
