Dzurinda si dává s voliči sraz v kupé. Kampaň se rozbíhá
Představte si, že byste nastoupili do vlaku, a v kupé seděl třeba Karel Schwarzenberg, Petr Nečas nebo Vít Bárta. Jen tak, bez ochranky. Hledali byste radši jiné místo, nebo byste si naopak přisedli a chtěli se politika na něco zeptat? Něco podobného zkouší Mikuláš Dzurinda, slovenský expremiér a současný ministr zahraničí.
Dzurinda měl být původně železničář. Teď chce křižovat vlakem celé Slovensko jako běžný cestující. 10. března budou na Slovensku předčasné volby a přeplněný vlak je dobré místo, jak se dostat co nejblíže k voličům.
Mikuláš Dzurinda toho už ve slovenské politice hodně zažil, a Slováci toho naopak hodně prožili s Mikulášem Dzurindou. Média mu předhazují zákulisní intriky a stranickou korupci. On sám tvrdí, že po osmi letech premiérování má ruce čisté jako málokdo:
Reportáž Vojtěcha Bergra o předvolební kampani Mikuláše Dzurindy ve slovenských vlacích
„V kampani před parlamentními volbami, v kampani, v níž jsem leader, nevypiji nikdy ani pivo,“ říká.
Mikuláš Dzurinda proslul jako vášnivý běžec, a to včetně maratonských tratí. Jeho železničářská minulost je trochu méně známá.
„Doma ještě mám uniformu, ta látka ještě škrábala, to ještě nebyly kalhoty hladké, tesilové.rudou Čepovi a výpravčí plácačku . V rámci praxe jsem jedenkrát týdně řídil lokomotivu – z Košic do Čiernej nad Tisou,“ vzpomíná.
Připomínám Mikuláši Dzurindovi, že i my v Česku jsme před časem měli předsedu vlády s vášní pro železnice. Vzpomíná si na něj?
„Ještě jsem ho stihl,“ odpovídá. „ Stihl jsem čtyři. Začínal jsem se Zemanem, pak přišel Špidla, pak Gross – on chtěl budovat rampy na hranicích, velmi mě tím rozzlobil.“
Dzurinda prochází celým vlakem, někde se zastaví, aby prohodil pár slov, jinde jen pokyne na pozdrav, zeptá se na počasí, nebo jak to jde v práci.
Bývalého premiéra zná na Slovensku každý a jeho přítomnost ve vlaku budí patřičnou pozornost. Někteří raději před Dzurindou zavírají dveře do kupé, jiní si s ním radostně třesou rukama.
Mikuláš Dzurinda chce vlakem projezdit celé Slovensko. Nechce cestovat první třídou a prý nepohrdne ani lokálkami. Jde mu koneckonců o hodně.
Dzurindova SDKÚ po mnoha letech ztrácí v průzkumech pozici nejsilnější pravicové strany, a Dzurinda si musí hlídat, aby mu neujel právě onen pomyslný vlak.
