E. Lucas: Evropa se chová ke Kaddáfímu slabošsky
Byl to on, kdo předpověděl rusko-gruzínský konflikt, a částečně i plynovou krizi v Evropě z roku 2009. Edward Lucas, editor prestižního britského týdeníku The Economist, teď ostře kritizuje Evropu za slabošský postoj vůči Kaddáfího režimu v Libyi.
Zatímco například Německo momentálně odmítá zřídit nad Libyí bezletovou zónu, Edward Lucas by jí okamžitě podpořil. Novinář Economistu byl hostem na prestižní bezpečnostní konferenci GLOBSEC v Bratislavě. Mluvil s ním náš tamní zpravodaj Vojtěch Berger.
„Revoluce v Libyi je pro evropskou diplomacii prvním skutečným testem v post-lisabonské době,“ říká Edward Lucas. „Testem, ve kterém Evropa zatím propadá.“
Edward Lucas, editor prestižního britského týdeníku The Economist v rozhovoru se zpravodajem ČRo Vojtěchem Bergerem o své kritice Evropy za postoj vůči Kaddáfího režimu
„Dělá mi starosti, že evropská reakce je tak nanicovatá. Chováme se slabošsky a zbaběle. Měli bychom naopak dát jasně najevo, že Lybie je náš soused, a nám záleží na její prosperitě, svobodě a bezpečnosti. Měli bychom podporovat nové politické reprezentace v takových zemích, a postarat se o to, aby šly ekonomicky nahoru, aby měly správně diverzifikované dodávky ropy a zemního plynu. A naopak bychom měli být mnohem tvrdší vůči lídrům, kteří na tyhle hodnoty kašlou. I proto bych jednoznačně podpořil zavedení bezletové zóny nad Libyí,“ míní Lucas.
Bezletová zóna má zabránit jednak bombardování libyjských civilistů, a jednak tomu, aby libyjskému vůdci Kaddáfímu přišli na pomoc nájemní vojáci ze zahraničí. Edward Lucas už ve svém bývalém působišti, tedy ve střední a východní Evropě, dokázal, že umí předvídat vývoj událostí. Nepřekvapily ho ale přece jen arabské nepokoje svojí rychlostí a silou?
„My jsme tu situaci v arabském světě pečlivě sledovali. V Economistu vyšel před pár měsíci článek o Egyptu, kde jsme jasně psali, že to je jako papiňák, který může každou chvíli vybuchnout. Díky svým zážitkům z východní Evropy vím, jak se podobné události rychle šíří. Lidi můžou celá desetiletí jen tak sedět, vystrašení i naštvaní. Ale pak přijde chvíle, kdy zjistí, že můžou něco udělat. A vznikne ten dominový efekt, který známe už z roku 1989.“
Edward Lucas ví o čem mluví. Situaci v komunistické východní Evropě sledoval dlouhá léta, rád čte Kunderu, Škvoreckého i Klímu. Taky proto napsal knihu Nová studená válka, kde varuje před současným rostoucím vlivem Ruska, hlavně prostřednictvím jeho dodávek zemního plynu. Kniha vyšla před třemi lety, od té doby se leccos změnilo. Co na to říká autor?
„Já jsem v té knize varoval před dvěma věcmi. Před válkou v Gruzii, a to se potvrdilo. A před rostoucím nebezpečím závislosti Evropy na ruském plynu. Naštěstí teď Evropa bere tuhle hrozbu mnohem více vážně než předtím. Dřív bylo Rusko chápané jako nenahraditelný dodavatel plynu. Teď dokonce i Němci říkají, že musíme diverzifikovat dodávky. Takže Rusko v tomhle ohledu ztratilo hodně ze svých pozic, a ruský plyn je dnes braný jako drahý, nespolehlivý a politicky podmíněný, a z toho mám upřímnou radost,“ uvedl v rozhovoru s Vojtěchem Bergerem Edward Lucas.
