,Každou chvíli čekám smrt.‘ Egyptská dívka se postavila konzervativní rodině, hrozí jí vražda ze cti

Vražda ze cti v Egyptě znamená až stovky mrtvých ročně. Oběťmi jsou většinou ženy, které porušily pravidla tradiční venkovské rodiny. Nejčastějším prohřeškem je poměr s mužem, kterého rodina či kmen neschválily. Stačí ale i jen vzpoura dívky proti zavedeným pořádkům. Vrahy bývají mužští i ženští příbuzní. Pachatelé přitom dostávají za vraždu ze cti jen nízké tresty. S jednou z ohrožených žen mluvil zpravodaj Radiožurnálu.

Od stálého zpravodaje Káhira Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Haja Ahmadová při práci v káhirské restauraci | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

„Kdekoliv v Egyptě budu, bude mě pronásledovat strach. Strach, že mě někde příbuzní uvidí, že se dozví, kde jsem. Chodím po ulici vyděšená, pořád se rozhlížím nalevo, napravo. Každou chvíli čekám smrt,“ líčí pro Radiožurnál Haja Ahmadová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý příběh Haji Ahmadové

S Hajou jsem se setkal na terase malého hotelu v Gíze. Známí jí pomohli a zaplatili ubytování, než si po útěku od rodiny něco najde. A to není snadné. Pronajímat byt samotné svobodné dívce se nikomu v Egyptě nechce.

„Odmalička jsem snila o tom, že budu studovat. Nechtěla jsem žít, jako žijí holky na vesnici v horním Egyptě. Zůstat doma a dojit krávu,“ dodává.

Internet oknem do světa

Haja pochází z velmi konzervativní vesnice, a navíc z mocného kmene Hawára. Studovat a samostatně někam cestovat jí rodina nedovolila. Oknem do světa se jí ale stal internet.

„Prodala jsem potají svůj zlatý prsten a koupila si mobil. Čtyři roky jsem ho schovávala před rodinou tady na prsou. Otevřela jsem si profil na facebooku a díky tomu jsem najednou viděla, jak žijí a přemýšlejí jiní lidé. Poprvé jsem vykoukla z uzavřeného života v naší vesnici.“

Vraždy ze cti na ruském severním Kavkazu měly za poslední roky téměř 40 obětí, většinou žen

Číst článek

To bylo Haje osmnáct a začala snít o vzdálené Káhiře jako o kouzelném a úplně jiném světě. A to se jí nakonec vyplnilo, i když ne úplně podle jejích představ. Ještě na vesnici se totiž vdala za muže, kterého měla ráda, ale který byl z jiného kmene. A to soukmenovci z kmene Hawára nepřijali a napadli dům její rodiny.

„Zavolali jsme policii, ale police nám řekla, že do kmenových věcí Hawárů se nemůže míchat. Sama policie se tedy bojí. Pohled na ulici byl jak válečná scéna jen kvůli jedné svatbě. Nakonec přišel policejní důstojník a sám mi řekl, abych se s manželem rozvedla. Takže egyptská vláda mi místo ochrany říká, abych raději opustila manžela.“

Na nátlak rodiny to udělala, ale vymínila si, že se za to odstěhují do Káhiry. Hajinu situaci to ale moc nezlepšilo. „Myšlení rodiny se nezměnilo. I v Káhiře odmítala, že bych šla na univerzitu, protože bych tam potkávala cizí muže. Jenže já jsem se po příchodu do Káhiry změnila. Už jsem nebyla tou poslušnou hornoegyptskou holkou. Nenechala jsem si najednou nic líbit,“ říká.

Zlehčování zločinů

Haja si našla v Káhiře práci, což její bratři těžce nesli a naléhali, ať práci opustí. „Vyhrožovali mi, že když neopustím práci a nebudu žít se svými bratry zavřená v bytě, odvlečou mě zpátky do Horního Egypta, a když nebudu poslušná, zabijou mě,“ popisuje.

Superstar arabské poezie, které vyhrožuje 'zběsilý netvor': Nebojím se být stejně dobrá jako muži

Číst článek

Rozhodla se tedy z domova odejít. Teď se mnou Haja sedí bez šátku na hlavě, v přiléhavých džínách. Na vesnici by ji nejspíš nepoznali. Vůbec ale neví, co bude dál, egyptská bezpečnost ji před hrozbou vraždy ze cti nedokáže a nejspíš ani nechce ochránit, jak mi potvrdil i Ridá Danabukkí, který vede právní poradnu pro ženy.

„Pokud se taková dívka obrátí na policii, tak policisté budou problém zlehčovat. Budou se vyptávat, co provedla, když jí příbuzní vyhrožují. Policisté jí budou říkat, aby se vrátila domů, že rodiče vědí nejlíp, co je pro ni dobré. Policie s těmito oběťmi zachází, jako by byly majetkem své rodiny,“ popisuje ze své zkušenosti právník Ridá Danabukkí.

A dodává, že ani soudy od vražd ze cti moc neodrazují: „Když se případ dostane až k soudu, tak soudci bohužel často straní rodině, která dívku zabila nebo poškodila.“ 

Haja je zoufalá. Občas ještě cítí naději, že své sny uskuteční, strach ji ale přemáhá. „Holky z vesnic v Horním Egyptě potřebují vidět někoho, komu se podařilo z toho kruhy vystoupit, aby pocítily naději. Potřebují úspěšný příklad, který zatím viděly jen v jednom televizním seriálu,“ dodává.

V skrytu duše Haja přece jen doufá, že by se tím příkladem mohla stát ona.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme