Finsko 2:2 Slovensko

Egypt si připomíná rok od povstání, které svrhlo prezidenta Mubaraka

Egypťané si připomínají rok od začátku nepokojů, které svrhly prezidenta Mubaraka. Roznětkou protestů bylo tehdy brutální ubití mladého muže egyptskými policisty. Protesty ale pod dojmem podobných událostí v Tunisku přerostly v revoluci, která v nejlidnatější arabské zemi zcela změnila politické poměry.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na káhirském náměstí Tahrír se shromažďují odpůrci vojenské rady, která stále řídí Egypt. | Zdroj: Reuters

Před dvěma dny poprvé zasedal parlament, který si Egypťané zvolili v demokratických volbách. K dnešku také vojenské vedení země omezilo rozsah výjimečného stavu, který platí už třicet let.

Pro statisíce obyvatel země ale revoluce nekončí a naopak prý musí dál pokračovat. U moci totiž pořád zůstávají generálové, kteří politicky přežili Mubaraka a podle kritiků nechtějí předat řízení země civilistům.

Egyptské vedení na dnešek chystá mohutné oficiální oslavy. Ve stejné chvíli ale připravuje rozsáhlá bezpečností opatření, protože se čekají hlavně protesty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zrušení výjimečného stavu v Egyptě okomentoval na Rádiu Česko arabista Jaroslav Bureš z Ústavu mezinárodních vztahů

Mnohá hnutí, která stála u zrodu vzpoury proti Mubarakovi vyzvala obyvatele, aby demonstrovali proti armádě, kterou obviňují ze snahy si udržet moc a pokračovat v někdejším represivním systému.

Výjimečný stav platil v Egyptě s přestávkami od roku 1967 a v posledních desetiletích nepřetržitě od roku 1981. Úřady měly rozsáhlé pravomoci omezovat základní práva, například zakazovat protesty, cenzurovat média, monitorovat osobní rozhovory a zadržovat lidi bez obvinění na časově neomezenou dobu.

Taktický tah

Částečné zrušení výjimečného stavu teď oznámil předseda Nejvyšší rady ozbrojených sil Muhammad Husajn Tantáví. Určitá výjimečná opatření ale zůstanou v platnosti. Podle arabisty Jaroslava Bureše z Ústavu mezinárodních vztahů se má například nadále vztahovat proti ‚zločincům a gangsterům.‘

„Tento výraz ovšem vyvolává negativní asociace. V době výjimečného stavu existovaly speciální vojenské soudy, které odsuzovaly demonstranty nebo bloggery. V rozsudku často stálo, že je to v důsledku jejich gangsterské činnosti. Demonstranti pak na Tahríru provolávali hesla my všichni jsme zločinci,“ uvedl Bureš.

Podle něj je tak zrušení výjimečného stavu jen taktickým tahem. „Je to gesto dobré vůle, snaha napravit image armády po vlně represí z konce minulého roku,“ míní Jaroslav Bureš.

Příznivci armády chtějí návrat Mubaraka

„Manifestace zatím probíhají klidně, je tady asi přes milion lidí. S mírovými pochody míří statisíce lidí ze všech stran Káhiry a Gízy k ústřednímu náměstí Tahríru. Na jiném náměstí se scházejí příznivci armády a Mubaraka, ti žádají, aby maršál Tantáví kandidoval na prezidenta republiky,“ uvedla egyptská spolupracovnice České rozhlasu Anna Janků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Protesty i oslavy u příležitosti prvního výročí egyptské revoluce sleduje spolupracovnice ČRo Anna Janků

Podle egyptské televize přišel také šéf Arabské ligy Nabíl al-Arabí. A mezistátní rozměr připomíná ještě jedna věc - obrovské syrské vlajky, kterými Egypťané vyjadřují solidaritu už deset měsíců trvající revoltě v Sýrii.

Režim slíbil, že u příležitosti výročí arabského jara bude propuštěno téměř dva tisíce lidí, včetně jednoho z předních egyptských doggerů. Zatím však není jasné, jestli je režim skutečně propustil.

„Zrušení výjimečného stavu a prohlášení Tantávího, že bude propuštěno asi 1700 politických vězňů, kteří byli neprávem souzeni před vojenskými soudy, je jen takové gesto, aby uklidnili egyptský národ, který už je s trpělivostí u konce,“ říká spolupracovnice ČRo.

První schůze dolní komory parlamentu, v níž má převahu Muslimské bratrstvo, už také naznačila budoucí vývoj v zemi.

„V parlamentu je 19 výborů a komisí, představitelé strany Svobody a spravedlnosti nejprve prohlásili, že mají zájem jen o 9 výborů, ale v současné době už kandidují do všech výborů. Takže je asi jasné, jakým směrem chtějí zemi v budoucnosti vést. Objevují se také dohady, že jsou domluveni s Nejvyšší vojenskou radou, jak to bude dál pokračovat,“ dodává Anna Janků.

Igor Maňour, Břetislav Tureček, Karolína Koubová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme