Egyptské Muslimské bratrstvo svolává demonstrace na podporu prezidenta
Egyptu hrozí další násilnosti. Muslimské bratrstvo svolává svoje stoupence, aby podpořili prezidenta Mursího. Proti němu a návrhu nové ústavy protestují už třetí týden tisíce lidí. Nelíbí se jim, že základní zákon země vypracovalo shromáždění složené hlavně z islamistů a radikálních saláfistů.
Zástupci opozice ale většinou z tohoto shromáždění sami odešli. Jeden z hlavních vůdců protestů - Muhammad Baradej - věří, že většina Egypťanů je proti nové ústavě.
„Lidé, kteří nejsou saláfisté a nepodporují Muslimské bratrstvo, tvoří ve skutečnosti 70 procent země. A právě oni se teď bouří. Nevěřím, že máme podmínky k tomu uspořádat svobodné a spravedlivé hlasování.“
Hostem Světa o třetí na Rádiu Česko byla publicistka Anna Janků, která žije v Egyptě
„Takže i když nakonec referendum bude a nové ústava v něm projde, budeme proti ní bojovat dál. Nejlepší by bylo hlasování odložit a vypracovat kompromisní návrh. Egypt si nemůže dovolit další nepokoje - ekonomika jde ke dnu a od bankrotu nás dělí přinejlepším šest měsíců,“ varoval Baradej v rozhovoru pro CNN.
Pozici vlády přiblížil v CNN šéf kabinetu prezidenta Mursího Mohamed Refaa al-Tahtawi. „Většina chudých, prostých lidí je pro prezidenta a pro novou ústavu. Většina elity je naopak proti. Obchodníci nebo novináři. Jsou malá, ale vlivná menšina. Nemůžete připustit, aby nás hlasitá menšina, jakkoliv rozzlobená, odvedla z cesty demokracie.“
Podle publicistky Anny Janků, která v Egyptě žije, Mursí odpoledne svolal různé představitele státu s tím, aby se na problematických článcích ústavy dohodli.
Moc armády roste, policie oslabuje
V noci začali neznámí útočníci střílet na opoziční aktivisty shromážděné na káhirském náměstí Tahrír. Do stanového tábora hodili také několik zápalných láhví. Výsledkem je devět zraněných. Při pouličních násilnostech mezi oběma tábory zemřelo minulý týden nejméně sedm lidí. Situaci nakonec musela vyřešit armáda, která poslala do káhirských ulic tanky.
Vojsko má také od včerejška až do zveřejnění výsledků referenda pravomoc zatýkat civilisty. Opatření má přispět k hladkému a zdárnému průběhu sobotního plebiscitu. Analytici se obávají, že Egypt se tímto krokem může navracet k vojenské vládě. Podle zahraničněpolitického komentátora Radiožurnálu Milana Slezáka je armáda - která měla do svržení Mubáraka v zemi dobré jméno - „zpátky ve hře", protože ji oslabený Mursí potřebuje.
„Armáda se pokusila chopit moci poté, co odtáhla svou přízeň od někdejšího prezidenta Mubáraka, který sám byl generálem, ale armáda ho nakonec nedržela, pustila ho, ale s tím, že nejvyšší moc si uzurpovala sama - v čele státu byla vícečlenná vojenská rada. Ta ale musela ustoupit poté, co byl ve svobodných volbách jako prezident zvolen islamista Mursí," připomněl ve Světě o desáté na Rádiu Česko.
Situaci v Egyptě zhodnotil ve Světě o desáté na Rádiu Česko zahraničněpolitický komentátor ČRo Milan Slezák
Zvýšenou přítomnost armády bylo možné pozorovat už včera v okolí prezidentského paláce. Postavení policejních složek je naopak od pádu Mubarakova režimu vnímáno jako oslabené. Policistům se například minulý týden nepodařilo zvládnout útok demonstrantů na káhirské sídlo vládního Muslimského bratrstva.
„Policisté mají v Egyptě velmi špatnou pověst, protože byli dlouhodobě vnímáni jako prodloužená ruka vládního režimu, o němž si většina Egypťanů myslela, že je totalitní, ale nemohla proti němu otevřeně vystupovat právě proto, že policie byla ve střehu," dodal Slezák.
Politická krize v zemi vypukla 22. listopadu. Prezident Muhammad Mursí vydal dekret, který mu zaručoval mimořádné a neústavní pravomoci, a tím vyvolal bouřlivé nepokoje. Mursí dekret v sobotu anuloval, odmítl ale zrušit hlasování o nové ústavě.
