Ve věku 91 let zemřel bývalý prezident Husní Mubárak. V čele Egypta stál 30 let

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubárak. Bylo mu 91 let a v čele Egypta stál jako jeho čtvrtý prezident 30 let, do revolučního roku 2011. O jeho úmrtí v úterý informovala egyptská státní televize. Mubárak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku.

Káhira (Aktualizováno: 13:05 25. 2. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Husní Mubarak stál v čele Egypta jako jeho čtvrtý prezident 30 let, do revolučního roku 2011 | Zdroj: Reuters

Bývalý vládce strávil většinu z posledních let ve vojenské nemocnici v Káhiře. Za svůj život přestál nejméně šest pokusů o atentát, z úřadu ho nakonec donutily odejít miliony Egypťanů během takzvaného arabského jara.

Inspirováni změnami v nedalekém Tunisku požadovali převážně mladí lidé v ulicích Káhiry a dalších měst demokratizaci země. Po masových protestech se k němu zády obrátila i armáda, která následně v Egyptě převzala moc.

Doživotní vězení

Mubárak byl obviněn z vraždy stovek demonstrantů, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování a v červnu 2012 odsouzen k doživotnímu vězení za podíl na smrti demonstrantů. Soud ho nakonec před třemi lety zprostil většiny obvinění a propustil.

Politik se narodil 4. května 1928. V Egyptě a později v Sovětském svazu získal vojenské vzdělání a na začátku 70. let se stal vrchním velitelem egyptského letectva, za které bojoval například v jompkipurské válce proti Izraeli.

Mezi lety 1975 až 1981 působil jako viceprezident svého předchůdce Anvara Sadata, po jeho zavraždění stanul v čele severoafrické země.

Husní Mubarak vyvedl Egypt z mezinárodní izolace

V čele nejlidnatější arabské země stál téměř tři desetiletí, ve funkci zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání na Blízkém východě. Čtvrtý egyptský prezident Husní Mubarak odstoupil z funkce v únoru 2011 po 18 dnech masových protivládních protestů. Po odsouzení na doživotí za podíl na smrti demonstrantů byl ale na odvolání viny zproštěn a v březnu 2017 propuštěn na svobodu. Mubarak zemřel v úterý v 91 letech.

Husní Mubarak vládl Egyptu autokratickým stylem od října 1981 do února 2011. Jeho kritici mu vytýkali absenci svobody slova a politické plurality. Výtkám Mubarak čelil například i po přijetí kontroverzních změn ústavy, které omezily dohled nad volbami a poskytly větší pravomoci prezidentovi. Obyvatele sužovaly rostoucí ceny potravin, nedostatek pracovních míst či chronická korupce. Přes 40 procent Egypťanů živořilo pod hranicí chudoby.

Udržoval si prestiž

Na druhé straně si Mubarak v arabském i západním světě stále udržoval jistou prestiž. Egypt byl dlouhodobě jedním z nejbližších blízkovýchodních spojenců USA. Podařilo se mu také vylepšit infrastrukturu země, zvýšil úroveň zdravotnictví a vzdělání. V Egyptě se potýkal zejména s islamisty z Muslimského bratrstva a jiných uskupení, Egypt totiž zasáhla vlna teroristických útoků proti cizincům.

Mubarak, který byl někdy pro svou dlouholetou vládu nazýván Sfingou, nastoupil do čela státu po zavraždění svého předchůdce Anvara Sadata v říjnu 1981. Ihned rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, který v zemi po vládě prezidentů Gamála Abdan Násira a Sadata panoval. Dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy. V roce 2005 se v zemi konaly první pluralitní prezidentské volby - do té doby byl prezident volen v referendu.

Za tři desítky let se Mubarakovi do jisté míry podařilo eliminovat násilnosti ze strany radikálních islamistů, proti kterým neváhal tvrdě zakročit (paradoxem je, že sám byl v mládí členem Muslimského bratrstva). Zakázal radikální islamistické skupiny jako Nový džihád, který spáchal atentát na Sadata či Islámské seskupení (Gamá al-Islamíja).

Mnoho členů formací skončilo ve vězení, Mubarak islamisty soudil před vojenskými soudy. Od roku 1992 do konce 1999 zahynulo při násilných akcích islamistů v Egyptě přes 1350 lidí, vojenské soudy rozdaly přes 100 trestů smrti. Nový džihád i Islámské seskupení poté splynuly s teroristickou sítí Al-Káida Usámy bin Ládina.

Snažil se také bojovat proti korupci: v červenci 2002 bylo v největším protikorupčním procesu v zemi odsouzeno do vězení přes 30 osob, včetně několika bankéřů, podnikatelů a čtyř poslanců jeho vládnoucí Národní demokratické strany (NDP).

Normalizoval styky s Ruskem

Mubarak také vyvedl zemi z mezinárodní izolace. V roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států, které mu o deset let dříve pozastavili po podpisu mírové smlouvy s Izraelem. Normalizoval styky s Ruskem a zároveň zachoval dobré vztahy k USA. V době irácké agrese v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Časem se stal důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.

 Po odstoupení z úřadu prezidenta v únoru 2011 byl obviněn z vraždy stovek demonstrantů, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování a v červnu 2012 odsouzen k doživotnímu vězení za podíl na smrti demonstrantů. V srpnu 2013 byl propuštěn z vazby do domácího vězení do vojenské nemocnice jižně od Káhiry a v listopadu 2014 v opakovaném procesu zproštěn viny.

Po dalším odvolání byl v březnu 2017 definitivně pravomocně zproštěn obvinění z podílu na vraždách stovek demonstrantů během povstání v roce 2011 a 24. března 2017 byl propuštěn na svobodu. V jiném případu byl ale v květnu 2015 odsouzen na tři roky vězení za korupci.

Poručík letectva

Muhammad Husní Saíd Mubarak se narodil 4. května 1928 ve vesnici Kafr al-Misilhá na severu země v rodině soudního úředníka. Absolvoval Vojenskou leteckou akademii, kterou ukončil s vyznamenáním jako poručík letectva, poté na škole vyučoval. V roce 1965 absolvoval Vojenskou akademii M. V. Frunzeho v SSSR.

Poté se stal jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček. Na začátku 70. let, kdy byl vrchním velitelem letectva, se stal egyptským hrdinou během jomkipurské války v říjnu 1973 s Izraelem, kdy řídil ofenzivu leteckých sil.

Již v dubnu 1975 si jej ale Sadat vybral za viceprezidenta, kterým byl až do Sadatovy smrti po atentátu v říjnu 1981. Mubarak, který byl zvolen prezidentem i v letech 1987, 1993, 1999 a 2005), přežil nejméně šest pokusů o atentát - naposledy v červnu 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě.

Mubarak, který byl v červenci 1994 na oficiální návštěvě v ČR, je od roku 1959 ženatý a má dva syny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme