Vojenské vedení Egypta vyhlásilo po nočních událostech v centru Káhiry zákaz vycházení, který skončil až v sedm hodin ráno. Egyptský premiér Isám Šaraf vyzval ke klidu, křesťané ale plánují další demonstrace na dnešek a další dny.

Důvodem protestů je útok na křesťanský kostel v jihoegyptské provincii Asuán, ke kterému došlo minulý týden. Demonstranti požadovali také odchod generála Tantávího, který je hlavou vojenské rady a faktickým vládcem země.

Křesťané si stěžují, že je armáda dostatečně nechrání před sílícími aktivitami islámských extremistů. Požadují přijetí zákonů, které by jim přiznaly stejná práva jako většinovým muslimům.

Křesťané, kteří tvoří asi 10 procent obyvatel Egypta, tvrdí, že se jejich postavení po revoluci zhoršuje. Přičítají to zhoršené bezpečností situaci a klesající moci policie. Poukazují i na růst vlivu radikálních islámských proudů.

Dlouho očekávané volby jsou připravované na konec listopadu. Mnozí Egypťané se obávají, že rozpory mezi křesťany a muslimy rozdmýchává někdo, komu vadí možná demokratizace země.

Sporné stavby kostelů

Podle spolupracovnice Radiožurnálu Anny Janků byly hlavní příčinou nedělních nepokojů spory o stavby kostelů. „Stejný incident se stal před čtyřmi měsíci v Gíze, kde starosta nařídil demolici domu původně plánovaného jako společenská budova, kterou však začali stavět jako kostel,“ uvádí Janků.

Podobně i v Asuánu, asi 1000 kilometrů jižně od Káhiry, vydal tamní guvernér příkaz k demolici stavby, která nebyla povolena jako kostel.

„Nešlo přímo střety mezi muslimy a křesťany. Mezi demonstranty jsou i profesionální výtržníci, kteří jsou placeni za to, aby vyvolávali nepokoje,“ míní Anna Janků. Podle ní za nepokoji stojí nejen náboženská nesnášenlivost, ale také vnitřní zájmy na neúspěchu revoluce, případně snaha o rozdělení Egypta podobně jako se letos rozdělil Súdán nebo zájem, aby se do řešení vložily Spojené státy.

Stranou zatím stojí síly, které se podílely na svržení Mubarakova režimu. Původní revolucionáři se na scéně moc neobjevují, ani nejsou přítomni na protestech. Začali se organizovat, založili si politické strany a chtějí uspět v nadcházejících parlamentních volbách.