EK předloží návrh reakce na příliv imigrantů. Je ohrožen Schengen?
Evropská komise má dnes předložit návrh komplexního řešení problému, jak si poradit s vlnou imigrantů mířících do Evropy. Členským státům Unie nabídne kroky, které by měly vést nejen k řešení současného stavu, ale být i prevencí pro budoucnost. Očekává se, že Komise přijde i s pobídkami jednotlivým zemím, aby je přiměla k solidárnímu chování vůči Itálii. Právě ta totiž v posledních měsících nese největší tíhu přílivu asi 30 tisíc imigrantů ze severu Afriky.
Podle bruselského zpravodaje ČRo Pavla Nováka lze očekávat, že eurokomisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová přijde spíše s návrhy z oblasti prevence než s nějakými represemi. Připomněl, že EK má navrhnout kroky, aby k nelegální migraci nedocházelo, hlavně posílit vztahy se třetími zeměmi, odkud imigranti přicházejí.
„Čeká se také návrh, jak umožnit legální migraci do Evropy. Tedy těch, kteří tu mají šanci se uchytit. Komise bude také apelovat na zřízení společného azylového systému, aby ve všech zemích byla stejná pravidla pro poskytování azylu. Možná navrhne také nějaké finanční pobídky státům, které přijmou žadatele o azyl,“ přiblížil zpravodaj.
Evropská komise má navrhnou návrh prevence kvůli přílivu imigrantů. Z Bruselu informoval v Ranním Radiožurnálu zpravodaj ČRo Pavel Novák.
Evropská unie by se tak měla připravit na možnou další vlnu uprchlíků, například z Libye.
Eurokomisařka Malmströmová bude také reagovat na výzvy k posílení vnějších hranic a změnám uvnitř schengenského prostoru, které zazněly na konci dubna z Itálie a Francie.
„Myslím, že nebude úplný konec Schengenu, protože jak Francouzi, tak i Italové vědí, že to je pro Evropu velká hodnota, je to velký výdobytek existence EU,“ odhaduje náš zpravodaj.
Obnovení hraničních kontrol?
Jak prezident Sarkozy, tak premiér Berlusconi, napsali v dopise Evropské komisi a předsedovi Evropské rady Rompuyovi. že chtějí, aby Schengen přežil, ale aby to dokázal, tak se musí reformovat.
Za mimořádných okolností by podle nich měla smlouva pamatovat na možnost nějakých změn pravidel.
Vyzvali EK, aby bylo možné za výjimečných podmínek obnovit hraniční kontroly. V současnosti je to také možné, ale maximálně na 30 dnů a z důvodů vážného ohrožení vnitřní bezpečnosti státu.
Užívá se to například kvůli velkému množství sportovních fanoušků v době MS ve fotbale, kdy je to dané obranou proti násilným skupinám. Evropská komise by teď měla definovat, co budou tyto výjimečné podmínky, a má se o tom jednat na červnovém summitu EU.
Česká migrační a integrační politika
Tématu souvisejícímu se Schengenskou smlouvou se věnuje také konference Státní politika a integrace migrantů do společnosti. Pořádají ji ve spolupráci s organizací Člověk v tísni, Multikulturní centrum Praha a British Council. Konference se bude zabývat pracovními migranty v ČR a tím, co se s nimi úzce pojí: českou migrační a integrační politikou.
Jak na Rádiu Česko uvedla Pavla Redlová z Programu migrace při Člověku v tísni, integrační politika je v ČR od 90. let poměrně koncepčně dobře nastavovaná, ale problematická je její implementace.
O české migrační a integrační politice jsme hovořili na Rádiu Česko s Pavlou Redlovou z Programu migrace při Člověku v tísni.
Co se týká migrační politiky, dlouhou dobu podle ní chyběla koncepce, jak má vypadat.
„A obzvláště v oblasti pracovního trhu. Ta situace byla hodně liberální, ponechána na cizincích samotných. Bylo jim umožněno přijít, ale pak bylo na nich a na trhu práce co se s nimi stane,“ dodala.
Podle ní změna nastala v době krize: „V roce 2008 bylo potřeba reagovat, protože cizinci byli propouštěni, reakce byla restriktivní a to i bez hlubších analýz a zpracování dat a na základě nereálného předpokladu, že lze zastavit migraci."
Co se týče koncepce české migrační politiky, připomněla, že v letošním roce proběhla velká novela a nyní se připravuje další cizinecký zákon, který vychází z dokumentu nový systém ekonomické migrace, který letos přijala vláda.
