EK si pochvaluje euroúředníky z nových členských zemí

Evropská komise je podle své dnešní zprávy spokojená s náborem pracovníků z nových členských zemí, které se k Unii připojily před sedmi lety. Z Česka přišlo do Evropské komise a jejích generálních ředitelství pracovat více než 400 zaměstnanců. Národní kvótu jsme dokonce o několik desítek lidí překročili.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská komise | Foto: Pavel Novák

Josef Schwarz začal pro Evropskou komisi pracovat krátce po našem přistoupení do Unie v roce 2004. Dnes je úředníkem Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, jakéhosi unijního antimonopolního úřadu. Stejně jako mnoho dalších euroúředníků se do Bruselu dostal na základě důkladného výběrového řízení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Pavla Nováka o českých úřednících při Evropské komisi

„V podstatě to byli rodiče, kteří mě upozornili na to, že v českých novinách vyšla informace o tom, že budou nějaké konkurzy. Přes internet jsem se do takového konkurzu přihlásil a ten pak trval celkem rok,“ vzpomíná Schwarz.

Do Bruselu ho netáhly jen vyhlídky lepšího výdělku, než v Česku, ale možnost uplatnění v oboru, kterému se věnoval a vidina zajímavé zkušenosti.

„Mým důvodem bylo se v praxi podrobněji zabývat evropským právem a také radost z toho, že jsme ve sjednocené Evropě,“ dodává Schwarz.

439 Čechů

Evropská komise si pochvaluje, že za šest let, kdy měli uchazeči o práci v Unii z nových členských zemí zvýhodněné podmínky, se do evropského aparátu podařilo nabrat kvalitní odborníky. V Komisi pracuje 4004 úředníků z deseti členských zemí, které do Unie vstoupily před necelými sedmi lety.

„Momentálně pracuje při Evropské komisi 439 Čechů, z toho 293 na pozicích úředníků s vysokoškolským vzděláním,“ uvádí eurokomisař pro administrativu Maroš Šefčovič.

Letos ještě trvá preferenční období pro nábor euroúředníků z Bulharska a Rumunska, které vstoupily do Unie tři roky po desítce nováčků. Pro nás už skončilo.

O úředníky z Česka bude ale v Bruselu stále zájem. Jen už budou muset obstát v konkurenci s uchazeči z ostatních 26 zemí.

'Lidé nejsou pasivní'

Práce pro Evropskou komisi může být pro někoho pestrá, pro jiného jednotvárná. Nabízí zvláště v porovnání s východoevropskými zeměmi lepší výdělek, než jakého dosáhnou zaměstnanci ve státních institucích nebo soukromých firmách. Nese s sebou ale také odloučení od domova.

Podle Magdaleny Frouzové, která od loňského léta pracuje jako asistentka šéfa kabinetu předsedy Evropské komise Josého Barrosa, má ale práce v Bruselu samá pozitiva:

„Výhodou je to, že je zde naprosto mezinárodní prostředí. Je tady také taková iniciativní kultura. Lidé zde nejsou pasivní, zajímají se o věci, chtějí, aby věci měly výsledek. To mi tady vyhovuje.“

Pavel Novák, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme