Vlny veder, čistá nula a elektrifikace bojových vozidel. Západní armády hledají cesty, jak zezelenat
Armády po celém světě se potýkají s dopady změn klimatu, jako je soupeření o zdroje, ozbrojené konflikty a jimi způsobená migrace, samy ale patří k předním znečišťovatelům. Postupně si uvědomují, že nestačí jen připravovat vojáky na pobyt v obtížnějších podmínkách, ale také přijímají odpovědnost v podobě klimatických závazků. Třeba britští vojáci si chtějí sami vyrábět elektřinu a Američané plánují ozelenit svůj vozový park.
Kdyby americká armáda byla stát, její spotřeba paliva by ji zařadila na 47. místo na žebříčku největších znečišťovatelů na světě, mezi Peru a Portugalsko.
Tedy alespoň podle vědců z britských univerzit v Lancasteru a Durhamu. A celosvětový „příspěvek“ armád ke změnám klimatu by šel vypočítat jen obtížně: chybějí data. Armády totiž nemusí, na rozdíl od 46 států plus Evropské unie, každoročně hlásit své emise OSN.
Do výpočtů by navíc bylo nemožné zahrnout „ekologické náklady“ ozbrojených konfliktů po celém světě. „Není to jen o environmentální stopě armády samotné, ale také o operacích, které vede, a válkách, které bojuje,“ řekl Stefan Smith z Environmentálního programu OSN britskému Guardianu.
Do 20 let zmizí čtyři země. Tichomořské ostrovy naplno pociťují dopady klimatických změn
Číst článek
A nejde jen o zjevné příklady, jako jsou hořící ropná pole v Iráku a Kuvajtu během první války v Zálivu, ale i o současnou situaci na východě Evropy, kde, již od roku 2014, probíhají boje na silně industrializovaném Donbase. Hrozba kontaminace půdy nebezpečnými látkami je v takových případech vysoká.
„Válka je, z podstaty, destruktivní,“ dodává Smith.
Když se déšť změní v prach
Dopady klimatických změn, jako jsou vlny veder, sucho nebo naopak časté záplavy, zhoršují situaci v již tak nestabilních regionech. Podle dva roky staré zprávy Mezinárodní komise Červeného kříže, nazvané Když se déšť změní v prach, se 14 z 25 zemí, označených jako zranitelné, mezi nimi Afghánistán, Jemen, Mali, Somálsko, zmítalo v konfliktu.
Změny klimatu jsou globální problém, který vyžaduje globální řešení. Po jednotlivcích, korporacích a mezinárodních organizacích i ozbrojené síly, alespoň ty západní, pochopily, že ani jim se jejich následky nevyhnou, ba co víc: začínají otevřeně uznávat, že k nim přispívají. A posouvají se od solárních panelů na základnách nebo vysazování stromů k přijímání ucelených strategií, jak udělat armády zelenější.
„Neexistuje způsob, jak dosáhnout čisté nuly, aniž bychom nezahrnuli také emise způsobené armádami,“ řekl loni na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow Jens Stoltenberg, první vysoký představitel NATO, který kdy toto setkání navštívil.
Zhoršující se bezpečnostní prostředí vlivem klimatických změn reflektují strategické vládní a obranné dokumenty po celém světě, včetně těch českých. Když přijde na přijímání klimatických závazků, natož jejich naplňování, je situace složitější.
Čína a Rusko se přihlásily k uhlíkové neutralitě do roku 2060. Zelené strategie pro své armády ale nemají: čínská experimentuje s alternativními pohony a sází stromy, snižování emisí u té ruské se zatím pravděpodobně nechystá.
Moskva zato v roce 2018 zveřejnila svou „arktickou strategii“, která zohledňuje hrozby, ale i naděje spojené s oteplováním arktických oblastí. V nově rozmrzlých oblastech se Rusko chystá těžit hlavně plyn a ropu a podle německého Institutu pro mezinárodní politiku a bezpečnost Kreml doufá také v novou námořní trasu Severním ledovým oceánem podél ruského pobřeží, která je dnes po většinu roku zamrzlá.
Ukrajina dominuje zájmu veřejnosti, klimatická krize ale nikam nezmizela, varuje náměstek Dusík
Číst článek
Klima: ano, ne, ano, ne
Naproti tomu Severoatlantická aliance, ještě před již zmiňovaným šestadvacátým ročníkem klimatické konference neboli COP26 představila na svém červnovém summitu v Bruselu Akční plán pro změnu klimatu a bezpečnost. Ten má za cíl udělat z aliance vedoucí mezinárodní organizaci v dopadu změny klimatu na bezpečnost.
NATO se v akčním plánu ztotožnilo s jedním z cílů pařížské klimatické dohody, tedy omezit globální oteplování do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Metodika pro měření emisí produkovaných ozbrojenými silami by podle Stoltenberga měla být hotová do konce roku 2022.
Stoltenberg se snažil prosazovat společné kroky Severoatlantické aliance zaměřené na ochranu klimatu již dříve. Tyto snahy však, podle aliančních diplomatů, narážely na odmítavý postoj tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Klimatické změny a hledání způsobů, jak s nimi bojovat, se v americké armádě řešily již delší dobu. Téma jako takové střídavě ale upadalo do politické nemilosti, píše americký čtrnáctideník Time.
Pentagon zahájí proces elektrifikace vozidel, Česko má podle Černochové klimatické závazky jinde
Číst článek
Zatímco Bushova administrativa popírala, že by změna klimatu způsobená člověkem byla skutečná, za vlády Baracka Obamy přišel „zelený obrat“, který byl ale vystřídán klimaskepticismem Donalda Trumpa, jenž dokonce odstoupil od Pařížské dohody.
Současný prezident Joe Biden se navrací k Obamově přístupu a usiluje o řešení změn klimatu napříč vládními agenturami, a to včetně Pentagonu.
Důležitý posun nastal letos v únoru, kdy americká armáda, tedy největší ze třiceti armád Severoatlantické aliance, představila svou úplně první klimatickou strategii, která se snaží připravit americké ozbrojené síly na svět změněný globálním oteplováním a globální změnu klimatu označuje jako „přímou hrozbu pro národní bezpečnost“.
Cílem plánu je snížit emise armády do roku 2030 na polovinu, do roku 2035 elektrifikovat všechna nebojová vozidla a do roku 2050 vyvinout elektrická bojová vozidla a vyškolit generaci důstojníků, jak se připravit na svět sužovaný dopady klimatických změn.
A co na to Evropa?
Na globální klimatickou krizi připravuje svou armádu, která je největší v Evropské unii, také Francie. Francouzi letos v dubnu schválili obrannou strategii resortu obrany, která se týká právě změn klimatu. Paříž by ráda využila více alternativních zdrojů s nižší uhlíkovou stopou a systémy s menší závislostí na fosilních palivech. A příští letadlová loď, která v roce 2038 nahradí tu současně sloužící, bude opět na jaderný pohon.
Pozadu nezůstávají ani Britové, jejichž ozbrojené síly produkují tolik emisí jako zbytek britské vlády dohromady. Kromě toho, že by si britští vojáci do budoucna rádi vyráběli elektřinu, kterou spotřebují, pomocí až stovky „farem“ solárních panelů umístěných na základnách, sází hlavně na elektrifikaci.
O začlenění elektrifikace do budoucího vozového parku britské armády se snaží projekt nazvaný Mercury. Do roku 2025 chtějí Britové dokončit experimenty s prototypy vozidel s hybridním elektrickým pohonem, následujících deset let je budou testovat v operacích a od roku 2035 by měla mít britská armáda většinu pozemních vozidel hybridních nebo plně elektrických.
Při cvičení zohledňujeme hnízdění chřástala, říká armádní ekoložka. Ve válce jde ale příroda stranou
Číst článek
Česko je v porovnání s velkými západními armádami méně ambiciózní. Hlavní ekoložka na resortu obrany Lenka Růžičková pro iROZHLAS.cz již dříve vysvětlila, že „můžeme jen těžko srovnávat možnosti amerických a českých ozbrojených sil“ .
„Emisně náročná je prostě většina vojenské techniky, která má navíc výjimky na emisní limity, což ovšem nutně neznamená, že normy neplníme,“ dodala Růžičková s tím, že pokud to jde, kloní se i česká obrana k environmentálně šetrným řešením. „Vojenská činnost má prioritu. Zkoušíme ji skloubit s ekologií, ale výcvik a úkoly vojsk tomu musíme nadřadit.“
Využití alternativních pohonů by si u české armády dokázala představit například v logistických areálech. „Nejsem odborník na vojenskou techniku, ale alternativy ke spalovacím motorům nejsou ve fázi, aby byly srovnatelné a aby technika jimi poháněná dokázala plnit účely, které plnit má,“ dodává.
