Ekonomická blokáda Kuby ze strany USA trvá už půl století
Přesně před půl stoletím spustily Spojené státy ekonomickou blokádu Kuby. Washington tak reagoval na to, že Havana znárodnila majetek amerických občanů a společností.
Embargo dodnes platí a jde tak o nejdelší obchodní a finanční blokádu v dějinách.
Dva roky po vyhlášení embarga vypukla takzvaná Karibská krize, tehdy měl svět asi nejblíže ke třetí světové válce. Sovětský svaz tehdy využil toho, že Kuba byla ochotná stát se spojencem a začal na ostrov posílat vojenský materiál. K vyhrocené situaci přispěl i fakt, že Američané přerušili styky s Kubánci.
„Styky se zhoršovaly od roku 1959. V říjnu roku 1960 už byla situace velmi napjatá, ale kvůli oběma stranám. V USA nejprve zavládlo nadšení, že byl svržen Batistův režim, který měl velmi špatnou pověst. Když zvítězilo Castrovo hnutí, tak se ukazovalo, že některé z programových bodů myslí vážně. Zejména to byla pozemková reforma,“ připomněl události na Kubě profesor Josef Opatrný z iberoamerického střediska Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Podle něj to byl první velký krok ke zhoršujícím se vztahům. Na jaře roku 1960 byly přerušeny vojenské dodávky a pak začala hospodářská blokáda, což byl velký problém, protože v té době byla ještě Kuba silně navázaná na USA.
Třetí světová válka byla blízko
V průběhu Karibské krize přesouval Sovětský svaz na Kubu vojenský materiál. Spojené státy zase povolaly do zbraně 150 tisíc záložníků a světový konflikt se zdál být velmi blízko.
„Jsou hlasy, které tvrdí, že byl krůček od světové války. Fidel Castro byl dokonce ochoten obětovat Kubu. Opakovaně vyzýval Sovětský svaz, aby do konfliktu šel. V SSSR ale tehdy byli zřejmě racionálnější politici,“ uvedl Opatrný.
Americká ekonomická blokáda Kuby stále trvá a Spojené státy ji zdůvodňují tím, že nechtějí podporovat nedemokratický režim v Havaně.
„Ekonomická blokáda pokračuje do dneška a v devadesátých letech ji Spojené státy zvýraznily. Blokáda se ale od počátku netýkala potravin a léků. Kuba byla navíc v době krize potravinově soběstačná. Vyvážela do USA cukr, tabák a další komodity. I přes blokádu jsou USA čtvrtým největším obchodním partnerem Kuby. Dnes je podle neoficiálních statik Kuba nucená dovážet osmdesát procent potřebných potravin,“ uvedl profesor Filosofické fakulty.
O významu a účinku půl století trvajícího embarga se vede řada diskusí.
„Během padesáti let se embargo měnilo. V USA bylo embargo zákonem a žádný prezident USA tak nemohl přijít a říct, že embargo neplatí. Rozhodovat musí kongres. Z původního embarga ale zbylo málo. USA například dodávají na Kubu 96 procent tamní spotřeby rýže a 70 procent masa, což dříve nebylo možné. Kubánskoameričtí občané mohou opět posílat na Kubu peníze,“ řekl Freddy Valverde ze španělské redakce ČRo.
Kuba nedávno ustoupila tlaku ze zahraničí a tlaku katolické církve, když pustila ze žalářů několik desítek politických vězňů. Mnozí experti jsou však vůči optimismu z možných změn na ostrově skeptičtí.
„Vstřícné kroky se na Kubě občas objevily i v minulosti, ale vždy se režim vrátil ke staré politice mezinárodních vztahů a porušování lidských práv. To co říká Raúl Castro o potřebě reforem, to není na Kubě nic nového. Problém je, že jak Raúlovi, tak Fidelu Castrovi je přes osmdesát let a je velmi těžké si představit, že tito lidé opustí to, co dělali celý život,“dodal Opatrný.
