Rusko nechce, aby Ukrajina byla úspěšná. Ohrozilo by to Putina i jeho režim, soudí ekonom Mikloš
Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat od ukrajinských hranic, západní představitelé k tomu ale postrádají důkazy a dál se obávají invaze. „Rusko dosáhlo toho, že Ukrajina už nyní nese velké ekonomické důsledky této nejistoty. Tato situace bude, zdá se, trvat déle. Nedá se očekávat příliv investic a vedení země musí odvracet hrozby namísto provádění reforem,“ shrnuje ekonom, poradce moldavské vlády a bývalý slovenský politik Ivan Mikloš.
„Největší problém je ta obrovská míra nejistoty. Možnost, že by v Evropě mohla vypuknout válka, je obrovská,“ popisuje host Interview Plus na Českém rozhlasu Plus.
Mikloš připomíná, že Ukrajinci jsou ve válce už osmým rokem a situace je dnes zásadně jiná než na počátku. „Tedy Ukrajina neměla bojeschopnou armádu. Na obranu dávali jedno procento HDP a většina byla rozkradená,“ uvádí bývalý poradce ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana.
Místo šesti tisíc bojeschopných, ale špatně vybavených vojáků má dnes Ukrajina čtvrtmilionovou armádu, která je i mnohem lépe vyzbrojená i vycvičená. A to i díky tomu, že na obranu vynakládá pět až šest procent HDP.
„Rusové mají velkou vojenskou převahu a zřejmě by byli schopní Ukrajinu obsadit, ale s obrovskými náklady. A jedna věc je zemi obsadit a jiná udržet. Nemluvě o nákladech v podobě sankcí a podobně,“ podotýká Mikloš.
Otevřená agrese je tak podle něj méně pravděpodobná oproti udržování napětí, provokacím a soustřeďování vojsk na hranicích. „Sjednotila by Západ k tomu, aby přijal tvrdé sankce a definitivně ukončil projekt plynovodu Nord Stream 2. Rusové ale kalkulují s tím, že když k agresi nedojde, tak se Západ nedokáže sjednotit,“ soudí ekonom.
Strach z úspěšné Ukrajiny
Podle analýzy týdeníku Economist sice ruský prezident Vladimir Putin dosáhl toho, že o něm každý mluví a odvrátil pozornost od domácích problémů, ve strategickém pohledu ale posunul Ukrajinu k Západu a mobilizoval NATO.
S tím souhlasí i Mikloš a poznamenává, že k tomu došlo už v roce 2014 a nyní se to jen zesiluje. „Putin získal Krym, ale ztratil Ukrajinu. Významná část i etnicky ruských Ukrajinců dnes podporuje euroatlantické směřování země,“ upozorňuje.
Běžní Rusové budou podle Mikloše na politiku své země pouze doplácet, pro Putina je ale úspěšná a demokratická Ukrajina zásadním problémem: „V Rusku se veřejné mínění mění. Putin sice má většinovou podporu, ale klesá. Má ji zejména mezi staršími obyvateli, které masíruje propaganda a státní média, ale mezi mladými výrazně klesá.“
Ukrajina se Rusko vzdaluje nejen politicky, ale také ekonomicky. Podařilo se jí přeorientovat svůj export a její ekonomika roste rychleji než ta ruská. „Mění se ze zkorumpovaného oligarchického systému na fungující tržní ekonomiku,“ míní ekonom.
Děje se tak ale pomaleji, než by bylo možné, a to kvůli pomalým reformám i současné nejistotě ve vztahu k Rusku.
„Jeho cílem není jen to, aby Ukrajina nevstoupila do Evropské unie a NATO, ale také aby nebyla úspěšná ekonomicky. Když se na Ukrajině bude žít lépe než v Rusku, tak to ohrozí Putina samotného i jeho režim,“ uzavírá Mikloš.
Co si Ukrajinci myslí o Rusech? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
