Němcům hrozí kvůli cenám energií propouštění. Je ohroženo 330 tisíc pozic, tvrdí ekonomický institut
Zdražování energií by mohlo na podzim vést k propouštění. To je problém, který řeší Německo. Právě tam na toto téma vznikla i první podrobná studie. Německý ekonomický institut IW propočítal, že v ohrožení může být na 330 tisíc pracovních míst. Problém můžou mít hlavně chemické koncerny, které jsou na plynu závislé a nedokážou ho nahradit.
Německý ekonomický institut IW propočítal hned několik modelových situací, vyhnul se ovšem scénáři, kdy by dodávky úplně skončily a musely se uzavírat továrny. Dopady na firmy ale mohou být i tak velké, podnikatelé by nejspíše museli propouštět. Stačí k tomu, když ceny energií dál prostou, což je podle německé vlády zatím nevyhnutelné.
Od prvního října totiž dostanou energetické koncerny volnou ruku a budou smět upravit své ceny tak, aby pokryly ztráty. Ty zatím často doplácí ze svého, ale dlouhodobě je to pro ně neudržitelné. Berlínská vláda jim tak na podzim uvolní pravidla, ale opatření chce proložit sociálními programy.
Německo zvažuje prodloužení činnosti tří jaderných elektráren. Veřejnost spíše souhlasí, říká analytička
Číst článek
Německá kontrarozvědka varuje, že země může brzy čelit sociálním nepokojům. Inflaci a problémy s energiemi prý můžou zneužít pravicoví extrémisté. Ministryně vnitra Nancy Fraserová vzkazuje, že se úřady na tuto hrozbu aktivně připravují a nebudou nečinně přihlížet. To, že extremisté využívají krize k šíření strachu a nenávisti, prý není nic nového. Nicméně kancléř Olaf Scholz věří, že se Německo masovým nepokojům nakonec vyhne.
Odvrátit to má právě sociální stát, protože Berlín plánuje další, v pořadí už třetí sadu opatření proti inflaci. Vedle daňových úlev půjde třeba o reformy příspěvku na bydlení, zvýší se také minimální mzda. Německo na tyto programy vyčlení v přepočtu nejméně 730 miliard korun.
Trhu práce se daří
Ministerstvo financí přichází i s dalšími návrhy. Teď chce zastavit takzvanou studenou progresi. V zemi totiž není jednotná daň z příjmu a lidem tak souběžně s výdělky roste i daňová zátěž. Paradoxně tak lidé často vydělávají méně než před zvýšením platů. Resort financí teď chce zavést daňové úlevy, aby Němců stouply čisté příjmy. Kancléř Scholz s těmito nápady předběžně souhlasí.
Německo bude Ukrajinu v obraně před ruskou invazí dále podporovat, řekl kancléř Scholz
Číst článek
Pracovnímu trhu se v Německu přitom daří, tamní firmy nabízejí nejvíc volných pozic v historii, skoro dva miliony. Souběžně ale roste i nezaměstnanost, která je nyní téměř 5,5 procenta. Bez práce je asi 2,5 milionu lidí. Hlavní podíl na přírůstku mají příchozí z Ukrajiny, protože se mohou přihlašovat na trh práce.
Problém je ale podle institutu IAB, který propočítává počet volných pozic, jinde. Řada firem čelí nejistotě a není jisté, jestli chce nabízené pozice obsadit. Příkladem jsou třeba podniky v gastronomii nebo hotely. Ty mají obavy ze zimy, kvůli pandemii koronaviru nebo zdražování energií, a tím pádem i vyšším nákladům.
Jiná odvětví naopak marně hledají zájemce. Přes léto to bylo vidět například na německých letištích, kde je nedostatek personálu a kvůli platovým podmínkám se složitě hledají posily. Jinde zase vyžadují kvalifikaci, kterou má málo nezaměstnaných.
Navíc se proměňuje demografie a na trh práce každoročně přichází méně lidí, zatímco silné ročníky naopak odchází do důchodu. Stále více oborů musí i proto sázet na automatizaci, jenže ta je v Německu v podstatě teprve na začátku.
