Embargo EU na dovoz zbraní do Sýrie se neprodlouží. Nechce ho Británie či Francie
Embargo na dovoz zbraní do Sýrie vyprší na konci května. Česká republika na schůzce ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu nedokázala prosadit jeho prodloužení. Proti byly zejména Velká Británie a Francie, které daly najevo, že chtějí vyzbrojit syrskou opozici, pokud selžou chystaná mírová jednání v Ženevě. Ostatní ekonomické sankce Evropské unie vůči Sýrii zůstávají v platnosti.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg řekl, že se jedná o porážku Česka. „Šťastný z toho nejsem. Ale někdy se člověku stane, že právě patří k menšině,“ řekl po víc než 12 hodinové schůzce Schwarzenberg. „Zbrojní průmysl zase vydělá,“ glosoval.
Česká republika chtěla spolu s Rakouskem nebo Švédskem zajistit to, aby i nadále platil zákaz dodávek zbraní do Sýrie. Praha se bojí, že by se mohly dostat do rukou teroristů.
Jednání v Bruselu přiblížil zpravodaj ČRo Ondřej Houska. Rozhodnutí o vypršení platnosti zbrojního embarga okomentoval analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Kužvart
Na prodloužení embarga by se musely shodnout všechny země EU, proti se však postavily zejména Velká Británie a Francie, které stojí o to podpořit syrskou opozici právě pomocí vyzbrojení.
Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea sice Británie neplánuje žádné bezprostřední dodávky zbraní syrským rebelům, ale rozhodnutí jí dává větší prostor k případné budoucí reakci, pokud se situace v zemi dále zhorší.
Na svém Twitteru Hague napsal, že rozhodnutí EU z dnešní noci je správné. Pro režim syrského prezidenta Bašára Asada prý znamená „důrazné poselství“.
Obecně však nic nenaznačuje tomu, že by se Asadův režim podobných výhrůžek zalekl. Tím spíše, že státní, režimní armáda zaznamenává v poslední době výrazné úspěchy na úkor povstalců a opozice nevystupuje jednotně.
Ostatní sankce trvají
Zachovat zbrojní embargo si přálo mimo jiné i Dánsko. Jeho ministr zahraničí Frans Timmermans přesto našel na výsledcích jednání určitá pozitiva.
„Bylo tu riziko, že nakonec nebudeme mít vůbec žádné sankce. Takže můžeme považovat za štěstí, že alespoň 90 procent ostatních sankcí zůstává platnosti a dohodly se na nich všechny evropské země. Musíme se smířit s tím, co máme,“ uvedl Frans Timmermans.
Další sankce EU vůči režimu Bašára Asada, kam patří třeba zákaz vstupu představitelů spojených s režimem Bašára Asada na území členských zemí Unie, zákaz transakcí se syrskými bankami či zákaz dovozu syrské ropy, budou platit dál.
I přes zrušení embarga by zbraně do Sýrie neměly začít proudit hned 1. června. Všechny země unie se dohodly na tom, že nebudou žádné zbraně dodávat a zatím počkají na výsledek mírové konference o Sýrii, kterou svolávají v červnu do švýcarské Ženevy Spojené státy a Rusko, a kam by měli přijet zástupci všech stran zapojených do konfliktu.
„Členské země nepřistoupí v této fázi k dodávkám zbraní. Evropská rada svůj postoj znovu posoudí před 1. srpnem 2013, a to na základě zprávy vysokého komisaře o vývoji rusko-americké iniciativy a účasti znepřátelených syrských stran na mírových jednáních,“ řekla po bruselských jednáních šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová.
Pokud se na konferenci nenajde řešení, může každá země Evropské unie do Sýrie dodávat zbraně podle své vůle a svého svědomí. „O dodávkách zbraní teď může každá země rozhodnout podle svého,“ řekl rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger.
Reportér deníku Le Monde údajně propašoval ze Sýrie vzorky chemických zbraní
Číst článek
Rozhodnutí Evropské unie ukončit zbrojní embargo vůči Sýrii kritizuje Rusko. Dohoda členských zemí z Bruselu prý do budoucna otevírá dveře k vyzbrojení syrské opozice, válčící s režimem. Podle ruského ministerstva zahraničí tím Brusel přímo poškozuje šance na úspěch mezinárodní mírové konference v Ženevě.
Naopak syrští povstalci konec embarga vítají. A zásilky zbraní by chtěli také od Spojených států. Známý stoupenec jejich vyzbrojení, americký senátor John McCain, včera tajně překročil syrsko-tureckou hranici a krátce pobyl na území kontrolovaném opozicí.
Analytik: EU je v Sýrii spíše okrajovým hráčem
V občanské válce v Sýrii zahynulo přes 80 tisíc lidí. Obavy České republiky i dalších států, že se kvůli konci embarga na dovoz zbraní zvýší v Sýrii násilí, jsou opodstatněné.
Syrský režim má své silné zahraniční patrony, kteří ho vyzbrojují – a zřejmě i vyzbrojovat budou – a to zřejmě vždy sofistikovanějšími zbraněmi než bude ochotná Evropská unie poskytnout opozičním bojovníkům.
I analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Kužvart se domnívá, že syrský konflikt by v tuto chvíli mohl rychleji rozhodnout pouze sofistikovanější vojenský materiál.
„A je otázkou, jestli by rebelové byli schopni jej efektivně používat, jestli by to zvládli sami nebo by potřebovali zahraniční poradce,“ řekl Kužvart.
Poznamenal také, že Evropská unie je spíše okrajovým hráčem v syrském konfliktu.
„Ať už bychom sankce prodloužili, nebo ne, v takové či onaké formě, tak to příliš mnoho nezmění. Důležité je například, jak moc Írán podporuje libanonské hnutí Hizballáh, které momentálně v Sýrii velmi aktivně působí na straně syrského režimu. Jinými slovy důležité je, co se děje uvnitř Sýrie, a ne jaké se přijímají sankce na půdě Evropské unie,“ dodal Kužvart.
