‚Zabezpečili jsme zájmy podnikatelů a občanů.‘ Česko a Polsko stoply unijní dohodu o emisích CO2
Začátek diskuse o přeobsazení vrcholných funkcí v EU ve čtvrtek na summitu v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki, námitky měla i Česká republika.
„Z hrdostí a bez váhání můžu říct, že Polsko je jedním z lídrů opatření pro zastavení globálního oteplení,“ tvrdil ještě loni v prosinci na klimatickém summitu v Katovicích polský premiér Mateusz Morawiecki.
V kontrastu s tím stojí jeho postoj na čtvrtečním evropském summitu: byl nejhlasitějším kritikem závěrů, podle nichž měl mít EU nulové čisté emise. V přijatých závěrech nakonec jen poznámka pod čarou uvádí, že to tak má být „podle velké většiny členských zemí“.
„Z hrdostí a bez váhání můžu říct, že Polsko je jedním z lídrů opatření pro zastavení globálního oteplení.“
Mateusz Morawiecki (vyjádření polského premiéra z prosince 2018)
Visegrád byl proti
Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.
„Společně s V4 a Estonskem jsme dosáhli toho, že se v závěrech nezmiňuje rok 2050. To v praxi znamená, že jsme nepřijali další, ještě ambicióznější klimatické cíle a zabezpečili jsme tím zájmy polských podnikatelů a občanů, kteří by byli ohroženi dalším zdaněním a náklady. S tím jsme nemohli souhlasit,“ uvedl po evropském summitu podle agentury PAP polský premiér.
‚Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok 2050?‘ Evropská média zaujal Babišův výrok o emisích
Číst článek
S tím, že by se summit měl zavázat k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050, měl před jednáním problém i český premiér Andrej Babiš, Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly „realistické“.
„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. Česká republika by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.
Pařížská dohoda platí
Nakonec odsouhlasené závěry čtvrtečního jednání uvádí, že Evropská komise i členské země mají pracovat na přípravě kroků, které zajistí přechod unie k uhlíkové neutralitě v souladu s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 při zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zachování sociální rovnováhy.
Zohledněna má být také konkrétní situace v různých zemích unie i právo zemí EU rozhodovat si samostatně o tom, z jakých zdrojů hodlají svou energii vyrábět.
Opačný názor než polská strana zastávali především německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Poláci podle dostupných informací v jednu chvíli navrhovali téma zcela vypustit a odložit na pozdější termín.
Na jihu Moravy už nepoznáte, jestli jste v Česku nebo Jordánsku, tvrdí hydrochemik
Číst článek
Polský premiér Morawiecki měl na jednání připomínat, že různé země unie mají – už od konce studené války – různé startovací pozice a státy z východu unie nemohly, třeba ohledně jaderné energetiky, dělat podobná rozhodnutí jako země ze západu. Žádal také spravedlivější rozdělení závazků, které by na sebe země braly.
‚Polovina 21. století za dveřmi‘
Francouzský prezident svým kolegům připomněl, že z pohledu průmyslu je polovina 21. století v zásadě za dveřmi. A tak volby ohledně využívání jaderné energetiky či obnovitelných zdrojů je třeba učinit už nyní, pokud má být k roku 2050 příslušný cíl splněný. Otázkou věrohodnosti EU pak podle Macrona bude unijní postoj na zářijové klimatické konferenci OSN.
Výsledek čtvrteční asi tříhodinové diskuse vzápětí v tiskové zprávě kritizoval Wendel Trio, evropský šéf Climate Action Network (CAN), která celosvětově sdružuje více než 1700 nevládních organizací zabývajících se ochranou ovzduší. Ambiciózní dohodu podle něj zablokovalo polské, české, estonské a maďarské veto.
„Těžko věřit, že tyto vlády, vedené úzkým zájmem svého znečišťujícího průmyslu, uspěly se svým odporem k široce podporovanému a velmi potřebnému posílení evropských klimatických ambicí,“ uvedl Trio v prohlášení pro média.
Kritika ekologických organizací
Chování středoevropské skupiny označila za „velmi nebezpečné“ také Jagoda Munic, evropská ředitelka organizace Friends of the Earth. Platí podle ní navíc, že i kdyby se většina zemí EU skutečně rozhodla stát se k roku 2050 klimaticky neutrálními, je to příliš pomalé v zájmu toho, aby se podařilo udržet globální oteplování pod domluvenou hodnotou 1,5 stupně Celsia.
Podle české pobočky Greenpeace si lépe než premiér Babiš uvědomují závažnosti středoškolští studenti. „Častější vlny veder, kůrovec, sucho, neúrody, teplotní rekordy - všechny tyto dopady změn klimatu má již dnes možnost vnímat každý z nás. Citelně to zasahuje i státní rozpočet. O to nepochopitelnější je včerejší český krok, který torpédoval jednu z posledních šancí nejen Evropy, ale celého světa, jak nastartovat potřebné změny vedoucí k ochraně naší planety a budoucích generací před apokalyptickými scénáři dopadů změn klimatu,“ napsal v tiskové zprávě Jan Freidlinger z Greenpeace ČR.
