Miliony nových stromů v Etiopii? ‚Když vláda řekne, jde se sázet. Ekologie lidi sjednocuje,‘ říká expert

Etiopští farmáři v oblasti Bišoftu na snímku z července. | Foto: Tiksa Negeri | Zdroj: Reuters

Na konci července se etiopská vláda chlubila novým světovým rekordem – během 12 hodin Etiopané v rámci dlouhodobého projektu premiéra Abyi Ahmeda vysázeli na 353 milionů stromů. Zelená politika je však součástí národní strategie už po desetiletí. „Když přijdete do etiopské komunity a řeknete: ‚Pojďme sázet,‘ tak do pár minut máte sto lidí, kteří jdou sázet,” vysvětluje pro iROZHLAS.cz zemědělský konzultant Člověka v tísni Jan Svitálek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když jeden z vládních ministrů na konci července na twitteru oznámil, že Etiopie překonala světový rekord ve výsadbě mladých stromků, a tak se zase o něco víc přiblížila ambicióznímu cíli vysázet za jeden rok až čtyři miliardy stromů, východoafrický stát upoutal pozornost i obdiv mezinárodní komunity za své snažení zvrátit následky dlouhodobého odlesňování země. 

Etiopané vysázeli za den přes 353 milionů stromů, oznámila vláda. Má se jednat o světový rekord

Číst článek

Stejně rychle, jako se iniciativě dostalo mediálního pokrytí po celém světě, dostavily se také pochybnosti nad tím, zda jde takový počet stromů v jednom dni vůbec vysázet, popřípadě jak efektivní a kvalitní výsadba bude. 

Kvalitativně to asi nebude žádná hitparáda a tomu číslu se těžko věří, navíc se nedá ani potvrdit nebo zpochybnit. Na druhou stranu jsou ale Etiopané na podobné kampaně zvyklí, a když vláda řekne, že se jde sázet, tak jdou a jsou opravdu tenhle počet schopní vysázet. Jestli by nějaký národ tohle mohl zvládnout, tak jsou to Etiopané,” popisuje Svitálek, který se do Etiopie jako konzultant pravidelně vrací. 

Stejně jako světoví experti však upozorňuje na to, že životnost vysazených stromů nebude zřejmě příliš vysoká a ze strany současného proreformního premiéra Abyiho Ahmeda šlo především o silný politický signál směrem k roztříštěné Etiopii i mezinárodním partnerům, se kterými země spolupracuje. 

Ta akce je záslužná hlavně v tom, že zalesňování Etiopie prostě potřebuje a je to dobrá věc pro lokální i globální klima. Na takový výkon si navíc Etiopané založili už před víc než 20 lety, zalesňovali už za dob komunistů. Třetí rovina je, že se to hodí premiérovi ‚do krámu‘ vnitropoliticky i navenek, což může být samozřejmě motiv, proč tu iniciativu tak podporuje,” doplňuje Svitálek s tím, že Ahmed využil strategie, která v zemi už dávno existuje. 

Čekání na Abyiho

Abyi Ahmed je etiopským premiérem od loňského roku. Chválu si vysloužil zejména za své reformní a diplomatické úsilí. Po nástupu do funkce propustil řadu politických vězňů, ukončil několikaměsíční stav nouze i vleklý spor se sousední Eritreou. 

V posledních měsících však země čelila pokusu o regionální převrat a snaze o vyhlášení nového regionálního státu. Při nepokojích zemřely desítky lidí. I proto podle Svitálka může být ekologická iniciativa premiérovou politickou kampaní v době, kdy nadšení z jeho vládnutí opadá.

Etiopie a Eritrea

Eritrea byla v minulosti etiopskou provincií, nezávislost získala po 30letém boji v roce 1993. Vztahy mezi oběma zeměmi byly ale vždy špatné – kvůli neshodám o průběhu státní hranice propukl v roce 1998 dvouletý ozbrojený konflikt, při kterém přišlo o život 70 tisíc lidí. Etiopie odmítla přijmout hranice vytyčené mírovou dohodou z roku 2000 a země se tak ocitly v patové situaci, kdy sice neprobíhala válka, ale nebyl ani mír.

Lídři Etiopie a Eritrey se na rozřešení patové situace mezi oběma zeměmi definitivním ukončením téměř dvě desetiletí trvajícího válečného stavu dohodli na společném summitu v červenci. Uzavřením míru chtějí země získat ekonomické výhody.

Dlouho se čekalo na někoho jako on, kdo sjednotí federaci, která je velmi různorodá. Jemu se to podařilo, Etiopané dlouho jeli na vlně ‚Abyimánie‘, všichni ho ve výsledku milovali. Po roce a půl ale přišla deziluze, i když dělal, co mohl, inicioval smíření s Eritreou, propouštěl novináře, uvolňoval neziskový sektor, měl tendenci být liberálnější než jeho předchůdci, neměl to ale jednoduché,” popisuje expert Člověka v tísni. 

Řadu lidí navíc znepokojuje lehkost, s jakou Abyi Ahmed přerušuje v zemi internetové připojení. Vláda letos na několik dní odřízla zemi od sítě kvůli závěrečným zkouškám ve školách. Údajně tím chtěla zabránit podvádění. Minulý týden Ahmed prohlásil, že pokud se budou účastníci násilných nepokojů v zemi nadále svolávat na internetu, odřízne k němu celé zemi navždy přístup.

Zasadit strom umí každý 

OSN uvádí, že zatímco na začátku 20. století tvořily etiopské lesy až 35 procent plochy této východoafrické země, v roce 2000 byla zalesněna pouze čtyři procenta krajiny. Zemi v posledních letech trápí i sucha. 

Důvodem je především rychlý růst populace, který s sebou nese zabírání nové půdy. „V minulosti se kácelo kvůli rozvoji populace, zemědělství a sekundárně i kvůli tomu, že lidé potřebovali dřevo na topení nebo stavby,” říká Svitálek s tím, že vysadit strom dnes umí prakticky každý Etiopan. 

V každé vesnici vláda zřídila školící středisko pro farmáře, kde je expert na živočišnou výrobu, specialista na rostlinnou výrobu, specialista na přírodní zdroje a nově i expert na lesnictví. V rámci těch center a okresů navíc vláda financuje lesní školky, kde se tvoří sazenice. Když se tedy bavíme o tom, zda běžný člověk ví, jak sázet, tak jsem přesvědčený, že Etiopané to opravdu ví, protože to kolem sebe neustále vidí,” dodává. 

O změně klimatu budou na všech školách učit akreditovaní pedagogové, plánuje anglický region

Číst článek

Pro sebe nebo pro vládu? 

Vláda se podle Jana Svitálka z Člověka v tísni snaží transformovat zemědělství způsobem, jaký ve světě nemá obdoby. Zalesňování a péče o půdu a povodí není pro Etiopany žádnou novinkou. V minulém režimu šlo však především o povinnost, dnes je tak otázkou, do jaké míry odlesňování a klimatickou změnu Etiopané přijali za vlastní problém a do jaké míry se do podobných kampaní a iniciativ zapojují, protože mají pocit, že musí.

I to je podle Svitálka téma, kterým se v rozvojových projektech zabývají: Udržitelnost takových opatření a výsadby je malá, pokud se toho lidé účastní jen proto, že musí. Tak prostě půjdou a znovu ten les vykácí, přepasou. Zaprvé proto, že se nechtěli od začátku zapojit, zadruhé proto, že nechápou, proč by to neměli dělat, a zatřetí třeba taky na protest proti vládě.”   

Také proto se v rámci rozvoje snaží tamní obyvatele zapojit do rozhodovacího procesu tak, aby sami mohli rozhodovat o tom, kde se bude sázet a co je pro ně výhodné, aby se dosáhlo větší udržitelnosti. Vzdělávání a osvěta ale podle Svitálka nestačí. 

„I mnoho vzdělaných a uvědomělých lidí své chování prostě nezmění. Nevědomost je jistě jednou z bariér, ale existují i rozvojové bariéry. Důležitý je přístup k půdě, vlastnictví půdy, politické klima, znalosti, ale i peníze,” popisuje s tím, že na 80 procent Etiopanů se zemědělstvím živí. 

Rozdíl mezi realitou a teorií

Právě vlastnictví půdy je další důvod, který stojí na pozadí etiopské „zelené politiky“. Veškerou půdu v zemi totiž vlastní vláda, která tak má nad obyvatelstvem velkou moc. Je to komunitní, vládní půda, ten vztah je proto ambivalentní – motivuje je to, aby s půdou něco dělali, jinak by o ni mohli přijít,” dodává Svitálek. 

Situace v Česku je podle něj jiná hlavně tím, že sice funguje dobře katastr a přesně se ví, jaký pozemek pokrývá třeba les, vztah k půdě je ale poškozený a k degradaci dochází dál. 

Zmodernizovali jsme zemědělství, ale půda je mrtvá, říká expert na zemědělství z Člověka v tísni

Číst článek

U nás je ekologie něco, co politiky rozděluje, zatímco v Etiopii to Abyi použil ke sjednocení. Sjednocuje tak federaci, která je velmi různorodá. U nás se začne mluvit o zalesňování a my se pohádáme. Ukazuje to, že Afričané v některých tématech umí být zkrátka uvědomělejší než my,” říká. 

Etiopané si degradaci uvědomují, je to pro ně problém, který žijí. Pro nás je to teoretická debata,” doplňuje. 

Svitálek věří, že Etiopané jdou správným směrem a Češi jsou toho velkou součástí. Česká republika má v Etiopii podle experta nejlepší rozvojový program ze všech, od roku 2011 je navíc východoafrická Etiopie  jednou z prioritních zemí české rozvojové spolupráce. „Etiopie je dobrý příklad. Ze všech zemědělských misí je zaručeně ta nejdelší a nejpropracovanější,“ uvedl už dříve ve vysílání Radiožurnálu.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme