Abyi Ahmed nechce být za krvavého diktátora, bude se snažit o rychlé vítězství, říká afrikanista

Konflikt v Etiopii trvá již téměř tři týdny, boje mezi Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontou (TPLF) a federální vládou pokračují. Z tigrajského regionu už uprchly desítky tisíc obyvatel, v bojích zemřely stovky civilistů. „Plánem premiéra Abyiho Ahmeda je ukázat, že už toho bylo dost, že sabotážní akce TPLF už skončily,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz afrikanista a odborník na Etiopii Jan Záhořík.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Abyi Ahmed vlastně dlouho na provokace TPLF nereagoval a zachovával chladnou hlavu, ale útok na vládní vojenskou základnu už byl natolik přes čáru, že už nemohl zareagovat jinak než vojenskou akcí,“ říká afrikanista Jan Záhořík. | Zdroj: Archiv Jana Záhoříka

Konflikt v Etiopii trvá již více než dva týdny, boje mezi znepřátelenými stranami stále neustávají. Co přesně k nynější situaci vedlo? Kdy začalo mezi Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontou (TPLF) a federální vládou panovat napětí?
Kdybychom šli k historii toho konfliktu, tak TPLF, která ovládá sever země, a na kterou teď útočí jednotky premiéra Abyiho Ahmeda, vládla v zemi od roku 1991 až do roku 2018. V době, kdy se premiér Abyi Ahmed stal premiérem, tak v podstatě ztratila veškerou moc. Od té doby se TPLF cítila nejenom ukřivděná tím, že výdobytky její vlády se najednou zdály nikým nedoceněny, ale navíc působila i protifederalisticky.

Z Etiopie uprchlo kvůli bojům přes 27 000 lidí, uvádí OSN. Situaci označila za humanitární katastrofu

Číst článek

Když Abyi Ahmed v prosinci 2019 založil tzv. Prosperity Party, která měla navázat na koalici vládnoucích stran do roku 2018, kde měla TPLF největší úlohu, tak TPLF na výzvu k pokračování spolupráce nereagovala a stáhla se na své území na severu.

Během posledních dvou měsíců došlo k několika sabotážním akcím, které Abyi Ahmed připisoval právě TPLF. V regionu Oromia došlo k útokům na autobusy a postřílení civilistů, což bylo dáváno za vinu Oromské osvobozenecké frontě, kterou měli sponzorovat právě Tigrajci. Poslední takový moment byl útok na federální vojenskou základnu na severu Etiopie, kterou vlastně Abyi Ahmed nemohl nechat jen tak bez povšimnutí, takže zahájil vojenskou operaci.

Tyto události, které vláda připisuje TPLF, jsou potvrzené?
Žijeme ve světě propagandy a kontrapropagandy. Co říká vláda, TPLF popírá. Na druhou stranu, kroky proti vládě mají ze strany TPLF dlouhé trvání a mně osobně, aniž bych se chtěl zastávat premiéra, nenapadá, co by ho vedlo k tomu, aby třeba za pomocí bezpečnostní služby tyto incidenty inscenoval. Jsou různé verze, ale mně se jako smysluplnější verze zdá, že v těchto událostech bude mít prsty TPLF.

Premiér Abyi Ahmed je nositelem Nobelovy ceny za mír, kterou v loňském roce dostal za uzavření dohody o ukončení bojů s Eritreou v roce 2018. Snažil se konflikt s TPLF také řešit mírovou cestou?
Abyi Ahmed vlastně dlouho na provokace TPLF nereagoval a zachovával chladnou hlavu, ale útok na vládní vojenskou základnu už byl natolik přes čáru, že už nemohl zareagovat jinak než vojenskou akcí. Bohužel vedlejšími důsledky jsou stovky mrtvých civilistů a desítky tisíc vysídlených. Myslím, že teď bude následovat velký tlak mezinárodního společenství na ukončení vojenské mise a zasednutí k vyjednávacímu stolu. To si myslím, že bude v očích premiéra složité, protože s radikálním křídlem TPLF nebude chtít vyjednávat. Jeho cílem bude spíše dosadit do vedení Tigraje umírněné vedení, které by bylo ochotno naslouchat.

Etiopský premiér Abyi Ahmed je nositelem Nobelovy ceny za mír z roku 2019. | Zdroj: Reuters Connect

Čeho tedy chtějí Tigrajci v tomto konfliktu dosáhnout?
Domnívám se, že smyslem jejich konání za poslední dva roky a jejich snaha distancovat se od premiéra Abyiho Ahmeda, i prostřednictvím různých sabotážních akcí, je v podstatě znemožnit ho a ukázat, že je neschopný ve vedení země. A případně také udělat všechno pro to, aby se vrátil starý režim, protože TPLF byla u moci bezmála 30 let. Během jejich vlády relativně malá tigrajská elita ovládla veškerý byznys. Existují desítky případů, kdy se někomu dařilo v určitém byznysu, a pak přišli vládní úředníci a z vymyšlených důvodů mu zabavili majetek, a ten pak převzal někdo, kdo byl tehdejší vládě loajální. Věřím, že té radikálnější části TPLF se může stýskat po starých dobrých časech.

Nicméně si myslím, že většina společnosti to vnímá úplně jinak. Málokomu se stýká po jejich vládě. Během jejich vlády trpěli nejvíce běžní civilisté, protože prostě museli poslouchat, museli vyjadřovat loajalitu TPLF. Teď záleží, jaká je loajalita současného obyvatelstva. Tu si Abyi Ahmed nezíská tím, že bude bombardovat obytné zóny. Pokud dokáže si na svou stranu získat umírněné vedení TPLF a zdiskreditovat radikalisty, tak pak je možné dosáhnout výrazného úspěchu.

Nemyslím si ale, že třeba zítra nebo příští týden se premiér rozhodne usednout k jednacímu stolu. Teď je jeho plánem ukázat, že už toho bylo dost, že sabotážní akce už skončily.

Jan Záhořík

  • Je předním českým afrikanistou
  • Specializuje se (nejen) na problematiku současné Etiopie
  • Zabývá se i vztahy mezi Českem a Etiopií
  • Působí na Západočeské univerzitě v Plzni
  • Od roku 2006 realizuje své terénní výzkumy v Africe

Dá se současný konflikt považovat za občanskou válku?
Raději bych termín občanská válka nepoužíval. Jedná se spíše o konflikt dvou armád, zatím stále lokální. Je to boj znesvářených frakcí a pevně věřím, že se nepřenese do jiných regionů, to by byla skutečně katastrofa. Občanská válka v Etiopii by podle mě dost připomínala genocidu ve Rwandě vynásobenou faktem, že Etiopie má asi 110 milionů obyvatel.

Etnická identita byla natolik zpolitizovaná v posledních letech, že mezi jednotlivými etnikami panuje hodně velká nedůvěra. To právě vidíme už teď na těch posledních incidentech z října a listopadu, kdy bylo zavražděno několik desítek lidí. Ty už právě měly rysy určité etnické čistky.

Z médií se k nám dostávají zprávy o tom, že civilistům tigrajského původu je třeba znemožněno vycestovat ze země apod., což prostě nese náznaky možné budoucí genocidy, ale nechci malovat čerta na zeď. Stále doufám, že mezinárodní společenství přispěje k tomu, aby se situace v Etiopii nevymkla kontrole.

Situace se vyvíjí.

V rozhovoru pro týdeník Respekt, který vyšel před deseti dny, jste řekl, že ve zbytku země je situace bezpečná a běžný turista by si žádné zvláštní situace nevšiml. Platí to ještě?
Situace se vyvíjí. Stále si myslím, že tomu tak je. Nicméně v současné době po celé Etiopii panují velká bezpečnostní opatření. Kamkoli člověk vycestuje, tak musí očekávat několik kontrol na silnicích, což je za současného stavu pochopitelné. Situace je stále poměrně bezpečná. To by přestalo platit v momentě, kdy by se jiskra konfliktu zažehla například v sousedním regionu Amhara, pak bych své tvrzení musel poupravit. Snad k tomu ale nedojde.

Egypt a Súdán s nevolí sledují naplňování přehrady na Nilu. Je za tím jen déšť, tvrdí Etiopie

Číst článek

Ministr obrany Kenea Yadeta několikrát v rozhovorech s médii zopakoval, že se jedná o vnitřní záležitost země. Je možné, že by se do konfliktu vložil další stát?
Nemyslím si, že by se nějaký sousední stát chtěl vyloženě angažovat v tomto konfliktu, ale umím si představit, že jsou aktéři, kterým by vyhovovala oslabená Etiopea. Jednak je to Egypt, kvůli výstavbě největší přehrady na Modrém Nilu, která se stále staví úplně na severu Etiopie, a tam bych si uměl představit možná i určitou radost egyptského vedení z nějakých vnitřních turbulencí v Etiopii, které by taky mohly znamenat, že se přehrada nedostaví. A někteří aktéři v sousedním Somálsku by mohli vnímat oslabení Etiopie jako impuls k dalšímu rozkvětu. Ale jinak si nemyslím, že by se momentálně někdo vyloženě chtěl v tomto konfliktu angažovat. Hovoří se spíše o tom, že Spojené arabské emiráty by se měly zhostit role jakéhosi zprostředkovatele mezi těmito dvěma stranami.

Pak je tu ještě Súdán, který zřejmě také do konfliktu nechtěl být zatažen, ale podle posledních zpráv tam z Etiopie odešlo už okolo 30 tisíc lidí a další stále přichází. Jaké jsou vyhlídky těchto uprchlíků a jak dlouho budou moci v Súdánu zůstat?
To je zajímavá otázka, protože ono se dost často zapomíná, že v tigrajském regionu žije okolo 120 tisíc eritrejských uprchlíků, o ty je samozřejmě také třeba se postarat. Je potřeba, aby vlády umožnily humanitárním organizacím obstarávat běžný život těchto uprchlíků, kteří se nemůžou vrátit zpátky do Eritree.

Súdán je údajně připraven na nějakou menší až středně velkou vlnu uprchlíků v následujících dnech, na druhou stranu Súdán sám zažívá ekonomicky nepříliš příznivé období. Situace bude zřejmě vyžadovat zásah OSN, aby co nejvíce vyšla vstříc v tom, jak se postarat o tigrajské uprchlíky.

Tigrajští uprchlící v Súdánu ve frontě na potraviny. | Zdroj: Reuters Connect

Konflikt už ovlivnil i sousední Eritreu, na kterou TPLF vypálila několik raket. Argumentovala tím, že vláda využívá letiště v Eritrei. Mohl by nynější konflikt s Tigrajci ohrozit mírovou dohodu, kterou spolu země uzavřely v roce 2018?
Osobně doufám, že ne. Jejich vzájemné vztahy se od roku 2018 vyvíjely na takové sinusoidě, chvíli byly hranice otevřeny, chvíli jsme mohli vidět na severu Etiopie desítky tisíc Eritrejců, jak tam jezdí na nákupy. Pak byly chvíli zase hranice zavřené. Ty vztahy mají takovou vlastní dynamiku a Etiopie nemá žádný důvod je ohrožovat.

Etiopská vláda tvrdí, že konflikt bude již brzy u konce, že v časovém horizontu jednoho týdne provede závěrečnou vojenskou operaci, která konflikt ukončí. Jak daleko chce zajít?
Abyi Ahmed rozhodně netouží po tom, aby byl vnímán jako nějaký krvavý diktátor. Pravděpodobně půjde o velmi cílenou operaci ve městě Mekele (hlavní město Tigraje, pozn. red.) a jeho okolí. Zřejmě půjde o odchycení představitelů radikálnějšího křídla TPLF a dosazení umírněného vedení do čela Tigrajského státu. Půjde pravděpodobně také o to zamezit některým konkrétním osobám, aby mohly působit v politice, případně přivést je před soud.

Směřování země

Má Abiy Ahmed stále stejnou podporu veřejnosti jako v době, kdy nastoupil do funkce?
Ano i ne. Taková ta abyimánie, která probíhala v několika měsících po jeho zvolení, kdy plakáty s Abyim visely skutečně na každém metru, tak o tom už nelze hovořit. Na druhou stranu si stále myslím, že má potenciál k tomu, aby vyhrál i nadcházející volby. Je to vlastně jeden z mála politiků, jehož myšlení překračuje etnonacionalistické regionální zapouzdření.

Napětí na severu Etiopie roste. Premiér Ahmed oznámil nasazení armády i nouzový stav

Číst článek

V zemi je celá řada stran, které jsou bytostně etnicky profilované. Podporu stále má, samozřejmě občané už ji vyjadřují méně, i s ohledem na to, co se děje, a i s ohledem na to, že občané vlastně čelí propagandě dvojího druhu. Jedné od vlády a médií a druhé od dalších subjektů, které jsou zaměřeny proti Abyimu. Stále si ale myslím, že Abyi značnou podporu má, byť už nelze hovořit o nějakém opojení z toho, že se stal premiérem.

Při nástupu slíbil demokratizaci země a provedení různých reforem. Je ještě možné, že se země po konfliktu vzpamatuje a bude pokračovat v demokratickém rozvoji? Jaké jsou podle vás možnosti budoucího směřování země?
Abyimu nelze upřít, že během prvního roku jeho vlády uskutečnil skutečně zásadní reformy směrem k liberalizaci. Všechno směřovalo k tomu, že Etiopie zažije první skutečné volby, na které už bylo zaregistrováno nějakých 120 politických stran a pak samozřejmě došlo k jejich posunu na příští rok, to se ještě stále neví, jestli k nim skutečně dojde. Jak houstla situace mezi Abyim a TPLF, tak začalo docházet k věcem, na které už si Etiopané začali odvykat.

Například zavírání novinářů, omezování svobody slova v případech, kdy se někteří novináři jevili až příliš investigativně či kriticky vůči současnému establishmentu. To byly takové varovné signály, aby nedošlo k návratu Abyiho k moci, kdy toto bylo běžným jevem. Ať už tento konflikt skončí za týden či za měsíc, tak nějaký dopad mít bude. Bezesporu otřese důvěrou v upřímnost Abyiho úmyslu v očích některých jedinců. Důležité budou také nastávající volby, jestli skutečně proběhnou férově a demokraticky tak, aby všichni aktéři měli volný přístup do médií a nikdo neměl pocit, že je perzekvován, což bylo také znakem těch předchozích 30 let.

Kromě současného konfliktu musí etiopská vláda řešit i epidemii onemocnění covid-19. Jak se jí to zatím daří?
Obecně Afrika zvládla covidovou pandemii velmi dobře. Etiopie bych řekl, že skvěle. Sám jsem tu během pandemie několikrát byl a vlastně od počátku všichni Etiopané začali nosit roušky, nikdo by si to nedovolil zpochybnit. Kamkoliv člověk přijde do banky, restaurace, úřady, tak tam musí mít roušku. Co mě nejvíce překvapilo, když jsem se ocitl na konci května a v červnu v Etiopii, tak ta země byla doslova prolitá na každém kroku dezinfekcí.

Etiopie k epidemii přistoupila velmi zodpovědně, proto si mohla během léta dovolit rozvolnit podmínky. Teď už stačí, když člověk přiletí do Etiopie s negativním testem a může se po zemi volně pohybovat, musí ale samozřejmě dodržovat opatření. Noční život je omezen, ale běžný provoz normálně funguje, restaurace i obchody jsou otevřené. Člověk tu nemá pocit, že by něco nefungovalo.

Aneta Daněčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme