‚Mešita se jmenuje po šéfovi židovské komunity.‘ Eskalace mezi komunitami se v Etiopii neobávají
Synagogy a židovské komunity v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě kvůli bojům mezi Izraelem a palestinskými radikálními skupinami přijímají zvýšená bezpečnostní opatření. Početná židovská komunita existuje po staletí i na východě Afriky v Etiopii. Po vzniku Izraele se většina etiopských židů přestěhovala, někteří tu ale zůstávají nebo se vracejí. Možných hrozeb se neobávají.
V Addis Abebě, jako celé Etiopii narazíme na všechna tři velká západní náboženství. Člověk tady může slyšet volání k muslimským modlitbám, nepřehlédnutelné jsou početné křesťanské kostely. Židovská komunita tu má asi půltuctu synagog a sdružuje se i kolem centra Chabad. V jižní části metropole je obehnané vysokým plotem, kterému korunuje žiletkový drát.
U plechové brány mě vítá rabi Elijahu Habíb a vede do centra, které sdružuje hlavně židy, kteří tady v etiopském hlavním městě působí na zahraničních obchodních nebo diplomatických misích. A říká něco málo k dějinám židů tady v Etiopii – komunity, které se historicky říkalo Beta Jisrael.
„Nikdo neví kdy, ani odkud sem členové Beta Jisrael přišli. Ale komunita se usadila v Gondaru na severu. Později pak tady v Addis. To je ale historicky jiná komunita, ta přišla z Jemenu,“ popisuje.
Addis Abeba vznikala na začátku 20. století a stejná doba postupně formovala i vztahy obou náboženství v Etiopii.
„Tehdy král požádal židy, aby se usadili v nově vznikající Addis Abebě. Chtěl, aby sem přinesli obchod. Usadili se v místě zvaném Piassa, kde je taky nejstarší místní synagoga. A zajímavé na tom je, že kousek vedle té synagogy stojí mešita, která se jmenuje Benin, nebo taky Benin Sefer a to jméno má po představeném tehdejší židovské komunity,“ vypráví rabbi, proč jsou historicky vztahy mezi židy a muslimy v Addis Abebě dobré.
„Když židé stavěli svojí synagogu a domy, pozvali si k tomu pracovníky. A pozvali je z Jemenu. A to byli muslimové. A ti zas chtěli mešitu. Tak jim ji židé nechali postavit a dali jim na ní pozemky,“ říká.
Židům a muslimům tady společné soužití umožňovalo i to, že obojí byli v menšině vůči většinovým křesťanům.
Na dobrém vzájemném soužití ale mají podíl i etiopské vlády, pokračuje rabi Elijahu: „Třeba minulá vláda zachytila, že sem do místních mešit začali chodit lidé, kteří se tam snažili kázat špatné věci o židech. Nedovolila to. Řekla jim, že mešity jsou tu k modlení, ne k šíření podobných věcí.“
