EU: Americký útok je legitimní vojenskou akcí

Evropská unie označila útoky na cíle v Afghánistánu za legitimní vojenskou akci. Severoatlantická aliance kvůli úderům nesvolala mimořádné zasedání a sejde se v pondělí v půl jedenácté dopoledne. Německo americko-britské údery v Afghánistánu bezvýhradně podpořilo. V této fázi se jich neúčastnil žádný německý voják, ale nasazení Bundeswehru v dalším průběhu protiteroristické operace není vyloučeno. K akcím spojenců se připojí také Francie. Oznámil to francouzský prezident Jacques Chirac. Ruská vláda přijímá řadu opatření - například i na území spojeneckých středoasijských republik.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jménem Evropské unie promluvil belgický premiér Verhofstad, jehož země Unii předsedá. Verhofstad řekl, že americké údery proti základnám Talibanu v Afghanistánu jsou správné, protože toto hnutí nevydalo Usámu bin Ládina, který je zodpovědný za útoky ve Spojených státech. "Evropská unie podporuje současnou operaci, která má zničit tábory teroristů v Afghanistánu, komunikační centra teroristů a hnutí Taliban a také protivzdušnou obranu Afghanistánu," řekl Verhofstad. Belgický premiér zdůraznil, že vojenská operace proti Afghanistánu není namířena proti islámu nebo arabskému světu. "Údery jsou legitimní akcí mezinárodního společenství proti terorismu," prohlásil Verhofstad.

Šéfové vlád skandinávských zemí dnes jednozačně vyslovili podporu Spojeným státům při odvetném úderu proti terorismu a proti jeho postavením v Afghánistánu. Norský premiérJens Stoltenberg prohlásil, že jeho země bez výhrad podporuje postup USA, které mají po teroristických akcích 11. září plné právo na sebeobranu. Dánský ministerský předseda PoulNyrup Rasmussen řekl, že odveta Spojených států má plnou podporu Dánska i Spojených národů. Norsko a Dánsko jsou členy NATO. Premiér neutrálního Švédska Göran Persson zdůraznil rovněž právo USA na obranu proti terorismu. Švédsko však zároveň zdůrazňuje, že ztrátám v řadách civilního obyvatelstva je nutno zabránit.

Německo v průběhu akce poskytne takovou pomoc, o níž bude požádáno a jež bude v jeho možnostech. Kancléř Schröder to uvedl po nočním zasedání bezpečnostní rady. Připomněl, že jde o boj s teoristy, nikoliv s afghánským lidem nebo nebo islámem. Poukázal při tom na existenci mezinárodní protiteroristické koalice, do které vstoupily i islámské státy. "Jedno je jisté, že k tomuto střetu, který musíme vyhrát a vyhrajeme, není alternativy," prohlásil Schröder. Zároveň ujistil Němce, že není důvod k obavám, neboť o jejich bezpečnost je postaráno.

"Spojené státy zahájily operaci, která je legitimní reakcí na terorismus, jež je hrozbou pro všechny demokracie," prohlásil Chirac. Uvedl, že odpoledne telefonicky hovořil s americkým prezidentem Bushem, který ho požádal o aktivaci nabízené francouzské pomoci, která se má týkat letecké podpory a vojenských plavidel. V této chvíli se podle prezidenta francouzská plavidla připojují k operaci. Chirac předpokládá, že vojenské akce budou dlouhodobé, a prohlásil, že Francouzi jsou připraveni jednat v duchu solidarity a odpovědně.

Rusko je o zásazích Spojených států a Velké Británie na cíle v Afghánistánu podrobně informováno. První oficiální reakcí Ruska je prohlášení ministerstva zahraničí. Teroristé podle něj musí vědět, že si je spravedlnost najde, ať se skrývají kdekoliv - v Afghanistánu, Čečensku, a Blízkém východě nebo na Balkáně. Poněkud jiný názor ale prezentoval místopředseda parlamentního výboru pro obranu generál major Nikolaj Bezborodov. Útok proti Afghanistánu označil za akci proti nejobydlenějším místů země, tudíž nikoliv proti teroristům, ale proti civilistům. Rusko mezitím uvedlo do bojové pohotovosti 201. mechanizovanou divizi v Tádžikistánu a posiluje vojska přímo na hranici s Afghanistánem.

Reakce zemí Blízkého východu na zásahy spojenců v Afhánistánu není jednoznačná. Útoky výslovně podpořily Izrael a Jordánsko. Televizní a rozhlasové stanice blízkovýchodních zemí vysílaly téměř nepřetržitě zpravodajské relace a diskuze o zahájení vojenské operace a jejím průběhu. Většina z nich citovala amerického prezidenta Bushe, že nejde o válku proti muslimům, ale proti terorismu. Přesto byl citován egyptský prezident Mubarak, který uvedl, že pokud zemře Usáma bin Ládin, vyroste tisíc dalších bin Ládinů. V diskuzích zaznívala obava, aby dalším cílem útoků nebyla některá z blízkovýchodních zemí, například Irák.

Izrael americký zásah proti teroristickým cílům v Afghánistánu jednoznačně přivítal. Ministr zahraničí Šimon Peres ho označil za odvážné rozhodnutí prezidenta George Bushe. "Jsem si jistý, že Spojené státy zvítězí, a to ne díky své vojenské převaze, ale díky převaze morální," prohlásil Peres.

Naopak militantní islámistická organizace Hamas se přidala k afghánskému vládnímu hnutí Taliban a zásah spojenců v Aghánistánu odsoudila. Podle jednoho z jejích představitelů šlo o akt terorismu proti nevinným lidem. Pákistán, který jako poslední země na světě udržuje s Talibanem diplomatické styky, dal najevo, že talibanští vůdci si americký útok zavinili sami. Pákistánská vláda vyjádřila naději, že vojenská akce v Aghánistánu bude krátká a neohrozí životy civilistů.

Milan Fridrich, Petr Voldán, Martin Hromádka, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme