‚Unie ve dvojím ohni.‘ Startuje další fáze složitého jednání o brexitu. Co v přechodném období čekat?

Tři a půl roku od zlomového referenda – a po nespočtu hodin náročného vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem – odchází Velká Británie z Evropské unie. Stane se tak přesně ve 23.00 londýnského času. Tím okamžikem rovněž začne 11měsíční přechodné období, kdy obě strany čekají těžké rozhovory o budoucích vztazích. Proč budou jednání složitá a přinejmenším na oko velmi tvrdá? A jaké jsou české priority? Čtěte otázky a odpovědi.

Otázky a odpovědi Brusel/Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spojená britská a evropská vlajka před pralamentem v Londýně.

Spojená britská a evropská vlajka před pralamentem v Londýně. | Foto: Henry Nicholls | Zdroj: Reuters

Co je přechodné období?

Slovy unijního vyjednavače pro brexit Michela Barniera: s pátečním odchodem Velké Británie z Evropské unie začnou „tikat nové hodiny“.

Brexit může ovlivnit vývoz Česka do Británie. Země patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům

Číst článek

První únorový den totiž začne takzvané přechodné období, které má podle dosavadních ujednání skončit 31. prosince 2020 a oběma stranám poskytnout čas na uspořádání vzájemných pobrexitových vztahů. Britští a unijní vyjednavači si tak v nadcházejících jedenácti měsících neoddechnou. Čeká je totiž náročný úkol: narýsovat dohodu o budoucích obchodních vztazích Británie s Evropskou unií.

Přestože už Spojené království formálně nebude členem unie, dopady brexitu obyvatelé Evropy zatím nijak nepocítí. Dosavadní pravidla dočasně zůstanou v platnosti. Do konce roku 2020 tak bude beze změn fungovat jak vzájemný obchod, tak například i výměna studentů v rámci programu Erasmus.

„Na styku s Británií se zatím nic nezmění. Za stejných podmínek jako dnes bude možné do Velké Británie přijít pracovat, budou fungovat stejná pravidla pro dovoz zboží z Británie a nezmění se nic ani v případě roamingů v rámci EU,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na britsko-evropské vztahy Kryštof Kruliš.

Jako země mimo evropský blok ale Británie nebude mít v evropských institucích své zástupce a nebude se tak účastnit ani rozhodování a debat členských států. „Jediné, co se pro nás tedy může změnit, je, že ustane britský vliv na evropské instituce z pozice člena Evropské unie,“ dodává.

Proč budou jednání složitá?

Odborníci i evropští diplomaté a politici se shodují, že vyjednávání o budoucích vztazích bude obrovskou výzvou. Vyjednavači proto nezahálí.

Přípravy na nadcházející rozhovory v Bruselu vrcholily už minulý týden. Hlavní debaty se týkají vzájemného obchodu a dodržování pravidel nastavených Evropskou unií, sporné body se ale objevují i v některých dalších tématech. Podle unijních diplomatů by mohlo přinést obtíže například vyjednávání o bankovních službách, zemědělství či rybolovu.

Prázdná bruselská kancelář a Union Jack v rohu. Britští europoslanci před brexitem balí krabice

Číst článek

„Jednání budou určitě složitá a přinejmenším navenek se budeme dozvídat i to, že jsou tvrdá – tato rétorika bude součástí vyjednávacích pozic, které budou obě strany využívat,“ míní Kruliš. Důvodem očekávané složitosti rozhovorů je především silná provázanost britské ekonomiky s těmi evropskými.

„Pro obě strany je hodně v sázce, protože vzájemné vazby jsou velice úzké a přinést do těchto vazeb nějaké bariéry může být pro obě strany velice nepříjemné. Zároveň ale platí to, že Evropská unie je společenství států, které sdílí společné standardy, nemůže si proto dovolit připustit takto velké ekonomice přístup na evropský trh prostřednictvím výhod, které by v budoucnu mohla zneužít,“ vysvětluje odborník.

Právě tato rozpolcenost evropskou pozici do určité míry ztěžuje. „Unie je v zásadě ve dvojím ohni – Británie je pro většinu států významný ekonomický partner, zároveň ale nemůže dovolit, aby Britové měli nějakou zvláštní výhodu, díky níž by pak mohli zahltit evropský trh zbožím, které by evropští výrobci nebyli schopní takto lacině nebo efektivně vyrobit právě proto, že by naráželi na přísnější standardy,“ dodává.

Takové výhody by navíc mohli využívat nejen výrobci z Británie, ale i zbytku světa. Vláda Spojeného království se totiž podle Kruliše netají tím, že by chtěla ze své země vytvořit jakýsi „globální hub“, který by propojoval všechny kouty světa. Vytvořit síť liberálních obchodních dohod sice bude trvat řadu let, ale pokud by tento cíl Londýn naplnil, mohly by skrze Británii do unie proudit i výrobky z dalších zemí – například z USA nebo Indie.

„K tomu je potřeba připočítat i omezený čas. Jednání by měla skončit do léta, aby se následně stihla ratifikace přijatých dohod,“ říká s tím, že je zapotřebí si stanovit prioritní oblasti, v rámci kterých by případná nedohoda způsobila největší újmy, a ty pokrýt dohodou.

O prodloužení přechodného období, která má vypršet s 31. lednem 2020, může Londýn teoreticky požádat do konce června, britský premiér Boris Johnson ale takový scénář dlouhodobě odmítá | Foto: Toby Melville | Zdroj: Reuters

Jak by mohla dohoda EU a Británie vypadat?

To naznačí až příští měsíce. Podle ekonoma a odborníka na problematiku Evropské unie Petra Zahradníka bychom ale mohli být moudřejší už příští týden, kdy má Michel Barnier představit pracovní plán pro tento rok.

„Už prosakují zprávy, že podoba smlouvy by měla být inspirovaná kanadskou obchodní dohodou CETA. To je poměrně uchopitelná věc a na rozdíl od vztahu EU-Kanada je v případě Británie výhodou, že byla součástí organismů v rámci unie,“ říká pro iROZHLAS.cz s tím, že při vytváření dohody s Kanadou bylo nutné vytvořit mosty mezi systémy, které byly v mnoha ohledech odlišné.

Na brexitu vydělají jen bohatí, tvrdí britský europoslanec. Podle něj se země do unie jednou vrátí

Číst článek

V případě Británie tak podle Zahradníka půjde především o to využít dosavadní vztahy mezi Londýnem a zbytkem unie a včlenit některé jejich části do rámce dohody CETA, spíš než se snažit vymýšlet něco nového. Rozhovory o budoucích vztazích se pak podle něj mohou zadrhnout na oblastech, na nichž má Británie enormní zájem, jako je rybolov, migrační politika a s tím spojený volný pohyb osob či dopady na finanční trh.

„Přestože se v ‚rozvodové‘ dohodě o brexitu objevuje poznámka o tom, že Británie nemá zájem o volný trh a celní unii, myslím si, že nějakou modifikaci volného trhu finální smlouva bude mít – stejně jako v případě dohody CETA,“ míní ekonom.

Právě otázka rybolovu v britských vodách se v českém kontextu může zdát jako okrajové téma, pro britskou vládu ale jde o věc národní suverenity. Důležitá je nicméně také pro rybáře některých členských států – zejména ti z Belgie nebo Nizozemska tvrdí, že jsou na úlovcích z okolí Británie existenčně závislí. Evropská komise proto hodlá rybolovná práva vyjednávat v rámci obchodní dohody a tlačit tak na Londýn.

„Británie chce získat kontrolu nad svými vodami, Evropská unie to ale propojuje s obchodní oblastí a hrozí, že zavede vyšší cla na rybářské produkty,“ popisuje Kruliš jeden z možných zádrhelů jednání během přechodného období, kdy se státy budou snažit směňovat výhody v jedné oblasti za výhody v oblastech jiných. I proto se dá čekat, že rozhovory budou velice složité.

Jaké jsou české priority?

Česká vláda dává od počátku brexitových rozhovorů jasně najevo, že chce se Spojeným královstvím udržet co nejhlubší možné vazby. „Česko chce pro budoucí spolupráci vytvořit široký institucionální rámec, a to zejména v obchodní oblasti, nelze ale opomenout ani oblast zahraničněpolitickou nebo bezpečnostní, v nichž je Británie náš významný partner,“ popisuje Kruliš.

Brexit může zhoršit dovoz našich surovin, obává se provozovatel česko-slovenské restaurace v Londýně

Číst článek

„Česko je exportní ekonomika orientovaná na eurozónu, přímo Británie je ale naší pátou nejdůležitější exportní destinací a má pro nás velký význam i nepřímo skrze reexporty přes německou ekonomiku. Vytvoření bariér by se nás určitě silně dotklo, proto máme zájem na tom, aby byl vytvořen rámec pro hlubokou a širokou spolupráci. Zároveň ale platí, že se budeme snažit přispívat k tomu, aby se udržel jistý konsenzus a jednota v rámci EU,“ dodává odborník.

Unie držela jednotu po celou dobu dosavadního vyjednávání o brexitu, je ale otázka, jestli bude platit i během jednání o budoucích obchodních vztazích. Zájmy jednotlivých zemí v oblasti obchodu se pravděpodobně v určitých bodech rozcházet – zatímco některé státy mají podle Kruliše zájem udržovat vztahy s Británií v zemědělství, pro Česko to zase bude zase automobilový průmysl nebo vztahy v digitální oblasti.

„Každý stát má jinak nastaveno, co jsou jeho priority, a nemusí se vždy potkat v názorech. Myslím si ale, že pro Českou republiku bude strategií snažit se dál vystupovat jednotně. Státy si jsou vědomy, že pokud by vznikly nějaké vnitřní tahanice, nakonec by z toho nejvíc těžili právě Britové,“ vysvětluje.

Co bude za 11 měsíců?

Jsou tři hlavní scénáře, jak může přechodné období skončit: podaří se vyjednat novou obchodní dohodu, která bude základem pro nastavení budoucích vztahů; Británie opustí unii bez dohody; nebo bude přechodné období prodlouženo. Jak totiž upozorňují mnozí politici a diplomaté v čele s Barnierem, jedenáctiměsíční lhůta je pro tak náročná vyjednávání extrémně krátká.

O prodloužení přechodného období, která má vypršet s 31. prosincem 2020, může Londýn teoreticky požádat do konce června, britský premiér Boris Johnson ale takový scénář dlouhodobě odmítá. Podobně razantně se nicméně stavěl i proti prodlužování termínu brexitu za 31. říjen 2019 a i v tomto případě musel nakonec couvnout.

Šance, že se rozhovory o obchodních vztazích stihnou, ale stále existuje, podotýká Zahradník. „I vzhledem k tomu, že koncepty budoucích vztahů byly podrobně promýšlené už nejméně rok zpátky, je podle mě připraveno víc, než by se mohlo zdát. A přestože souhlasím s tím, že 11 měsíců je šibeniční doba, dokážu si představit, že to je zvládnutelné.“

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme