EU chce budovat strategické partnerství se zeměmi Latinské Ameriky
Vídeňský summit Evropské unie a Latinské Ameriky přinesl prohlášení o potřebě větší ekonomické spolupráce. Jednání 62 šéfů vlád a hlav států ovšem zastínily kontroverzní zásahy levicových prezidentů Bolívie a Venezuely do energetiky. Především evropští představitelé proto vyzývali, aby latinskoamerické země nabídly stabilnější prostředí pro zahraniční investory.
Mnoho úsměvů a stisků rukou, ale také jasné výzvy některým latinskoamerickým zemím, aby daly najevo, jakou ekonomickou politiku chtějí vlastně prosazovat, takový byl vídeňský summit.
Nejvíce se mluvilo o bolivijském znárodnění plynárenství a plánované dani na zahraniční ropné společnosti ve Venezuele, která přímo zasáhla nebo přinejmenším znepokojila evropské investory.
Z hlediska Evropské unie je hlavním konkrétním výsledkem dohoda o zahájení rozhovorů o přidružení skupiny středoamerických států a vytvoření společné oblasti volného obchodu. Zjevně se ale stále nedaří dosáhnout podobné dohody s dalšími dvěma jihoamerickými uskupeními, s Mercosurem kvůli zemědělské politice, především dotacím, které Unie zemědělcům poskytuje, a také s Andským paktem.
Pro Českou republiku je zřejmě hlavním bezprostředním výsledkem smlouva o hospodářské spolupráci s Mexikem, kterou podepsal premiér Paroubek a mexický ministr hospodářství Sergio García De Alba.
Oficiálním hlavním dokumentem je pak společné prohlášení, které kromě rozvíjení hospodářské spolupráce zdůrazňuje důležitost lidských práv, boje proti terorismu, drogám a organizovanému zločinu, a také úsilí o zlepšení stavu životního prostředí.