EU chce skoncovat s diskriminací uprchlíků v některých zemích
Řecko nemá problémy jen s dluhovou krizí, je to také země, přes kterou do Evropské unie proudí nejvíc přistěhovalců. Jsou mezi nimi i tisíce ilegálních. O omezení nelegální imigrace i o společných pravidlech pro azyl budou na schůzce v Bruselu jednají ministři vnitra zemí evropské sedmadvacítky.
V Řecku mají těžký život i skuteční uprchlíci, kteří své země opouštějí třeba kvůli válkám nebo politickým represím. Podle statistik mají v Řecku jen dvouprocentní šanci na to, že získají azyl. Ve Švédsku je přitom tato naděje asi šedesátiprocentní.
Kvůli krizi se zavírají uprchlická centra a žadatelé o azyl musí spát, kde se dá.
„Když jsem přišel do Řecka, byl to pro mě šok. Všichni se na vás dívají jako na zvíře. Lidé říkají: Proč jste sem přišli? Běžte zpátky. Ale my jsme měli vážný problém, který nás donutil utéct ze země," říká Abdul ze Súdánu, který první půlrok spal v aténském parku. Jeho situaci komplikuje i to, že nemá nohu.
Jeho výpověď zachytil dokumentární film, který letos na podzim představila nevládní organizace Evropská rada pro uprchlíky a exulanty. Rozhovory ve filmu natáčela Ana Fontalová, která se nedávno z Řecka vrátila.
Za palčivé považuje útoky na uprchlíky a cizince obecně v řeckých ulicích. Nenávist rozdmýchává hlavně parlamentní strana Zlatý úsvit, ale dokumentované jsou i případy násilí, kterých se na cizincích dopouští ve veřejném prostoru policie.
„Cizinci mají strach. Útočníci jsou dobře organizovaní a mohou si být celkem jisti svoji beztrestností. Většina lidí, s nimiž jsme mluvili, se snaží z Řecka odejít. Je to pro ně jediné východisko,“ říká Fontalová.
Řecká vláda sice nyní pod nátlakem vypracovala akční plán azylové politiky, přesto je zlepšení podle místních organizací pracujících s uprchlíky velmi malé.
EK posílá Řecku miliony eur na ochranu hranic
Evropská komise poskytla Řecku od roku 2009 až 170 milionů eur na ochranu hranic a otázky spojené s migrací, přestože postarat se o funkční azylový systém je v kompetenci národních vlád. Na příští rok počítá s dalšími 85 miliony eur.
Podle Michele Cerconeho, mluvčího eurokomisařky pro vnitřní záležitosti, ale nestačí říct, že Řecko prostě azylovou otázku nezvládlo:
„Ano, měli problémy, podcenili situaci a nevytvořili azylový systém. Ale jsme součástí schengenského prostoru, hranice jsou volně prostupné, takže problém jedné země se stává problémem všech zemí. Řecko samotné ten problém nedokáže vyřešit."
To, zda situaci uprchlíků zlepší společný azylový systém, ukážou až následující měsíce a roky. V Řecku je ale situace velmi urgentní už teď.
Ministři vnitra jednají i o sjednocení podmínek azylového řízení v Unii. To má zabránit masivnímu přílivu imigrantů do Evropy, ale zároveň ochránit ty běžence, kteří to skutečně potřebují.