EU chce směrnici, která by sankcionovala opožděné dlužníky. I státy

Výbory Evropského parlamentu projednávají novou směrnici o pozdních platbách. Evropská unie totiž požaduje stanovení pevnou dobu splatnosti faktur pro státní instituce i pětiprocentní sankci z celkového objemu zpožděné platby. Unie chce dobu splatnosti závazků veřejné správy postavit do roviny se soukromými subjekty s plánovanou třicetidenní lhůtou.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament

Evropský parlament | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Kritici návrhu říkají, že je to nejjistější cesta, jak dál prohloubit schodky národních rozpočtů. Například Svaz měst a obcí už vyjádřil svůj nesouhlas s navrhovanou směrnicí.

Podle jeho předsedy a europoslance za ODS Oldřicha Vlasáka to ale neznamená, že by pravá strana spektra v Evropském parlamentu nechtěla bojovat proti pozdním platbám.

Přehrát

00:00 / 00:00

Navrhovaná směrnice EU prosazující tvrdší postih dlužníků. Téma pro europoslance za ODS Oldřicha Vlasáka a europoslance za KDÚ - ČSL Jana Březinu.

"Jsme proti znerovnoprávnění veřejné správy proti soukromým subjektům. Je třeba se proti tomuto trendu jasně vymezit," řekl Rádiu Česko Vlasák a dodal:

"Domníváme se, že by se měla dodržovat původní směrnice 2035, kde je způsob úhrad zahrnut. K plnění závazků mimo termíny není potřeba zavádět nové směrnice a znevýhodnit tak zmiňovanou veřejnou správu."

Rovněž europoslanec za KDU - ČSL Jan Březina se domnívá, že navrhovaná směrnice jednoznačně znevýhodňuje veřejnou správu. "Znevýhodnění se dá ilustrovat na příkladu nemocnic, které jsou vystaveny pozdním platbám ze strany pojišťoven a logicky tedy platí také se zpožděním. Zdravotní zařízení je pak sankcionováno stejným způsobem jako soukromé subjekty," uvedl Březina pro Rádio Česko.

S tím souhlasí i Vlasák. Tvrdí, že například obce a města se rovněž dostávají do druhotné platební neschopnosti, a to z důvodu pozdních plateb přislíbených z evropských dotačních fondů.

Unie platí také pozdě

Na problém už upozornil europoslanec za ODS Edvard Kožušník s tím, že Unie zcela standardně proplácí samosprávám evropské projekty ve lhůtě 90 dnů, a i tím dostává samosprávu do zmiňované platební neschopnosti.

Návrh směrnice však povinnost Unie platit samosprávným orgánům ve 30 denní lhůtě nezavádí. Podle Březiny by ale bylo dobré najít v Evropském parlamentu vůli, aby byla prosazena právě zmíněná přísnější úprava a aby se týkala i Evropské unie a jejích plateb při projektech, které spolufinancuje.

"Bylo by dobré, kdyby Unie začala od sebe a evropští zákonodárci přihlédli k faktu, že pravidla by měla platit pro všechny," myslí si europoslanec za Jan Březina KDU - ČSL.

Podle kritika návrhu, zmíněného europoslance Kožušníka, se nicméně dosavadní regulace, která přikazovala podnikům a veřejné správě platit včas faktury, ukázala jako zcela neúčinná.

Klíčem k včasným platbám například státních nebo unijních závazků je zvýšení důrazu na rychlost řízení při vymáhání úroků z prodlení tak, aby věřitelé měli zájem úroky za opožděné platby vymáhat.

Ondřej Černý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme