EU chce více kontrolovat prodej hnojiv, která lze zneužít
Norský atentátník Anders Breivik si na své farmě vyrobil tunovou bombu z běžně dostupných materiálů. Jako základní výbušnina mu posloužilo dusíkaté hnojivo. To bylo oblíbené i u Irské republikánské armády a používá se k výrobě improvizovaných výbušnin v Afghánistánu. Evropská unie proto chystá změnu legislativy. Chce prodej hnojiv více kontrolovat.
„Prekurzorů bylo definováno 12 nebo 16 a snahou je zavést nějaký systém evidence, sledování a předběžného varování těchto prekurzorů. Chce se do toho zavést systém, který podchytí alespoň to množství a fyzické nebo právnické osoby, které budou s těmito prekurzory dále nakládat," upřesňuje Bohuslav Machek z Českého báňského úřadu, který je garantem jednání.
Přestože EU na kontrole dusíkatých hnojiv a dalších látek, ze kterých lze vyrábět výbušniny, pracuje už od roku 2004, je podle Machka stále ještě na začátku.
EU chce více kontrolovat prodej hnojiv, která lze zneužít. Podrobnosti zjišťoval redaktor Ondřej Bouda
„Řeší se rozpory, které se týkají hodnosti systémů, udělování povolování k nabývání prekurzorů, řeší se ochrana osobních údajů, řeší se technická definice prekurzorů o systému včasného varování a seznam regulovaných látek včetně koncentračních limitů,“ upozorňuje Machek.
Události v Norsku pravděpodobně celý proces urychlí. Ani sledovací systém ale nemusí být zárukou bezpečí. Bohuslav Machek to srovnává se svou zkušeností z dohledu nad civilními výbušninami:
„Snažíme se to dokázat na úseku výkonu vrchního dozoru nakládání s výbušninami, přesto se bohužel setkáváme s mimořádnými událostmi charakteru krádeže, odcizení, vloupání do skladů a podobně. Čili dá se očekávat podobná problematika prekurzorů.“
Američané vyvinuli bezpečnější hnojivo
Existují ale i jiné způsoby než jenom regulace. S novým technologickým řešením přišla jedna americká firma.
„Tolik potřebný dusičnan amonný, který je ale zároveň hlavním zdrojem problémů, obalíme síranem amonným. To je také hnojivo a navíc zpomalovač hoření. Takže nakonec vytvoříme velmi stabilní molekulu,“ popisuje nový vynález Murat Bicak.
Přiznává ale, že stoprocentně možnost zneužití nového hnojiva vyloučit nemůže. Což potvrzuje i kriminalistický znalec Jiří Ekrt z pyrotechnické služby Policie České republiky:
„Je otázkou, jak dlouho bude trvat, než někdo přijde, jakým způsobem tyto dvě složky od sebe odseparovat.“
Podobný pokus už tady v minulosti totiž byl a teroristé si s ním poradili. „V současné době se nejčastěji přidává ke snížení rizika zneužití zejména dolomitový vápenec na uhličitan vápenatý a jsou vypracovány postupy, jak ho odseparovat,“ dodává Ekrt.
Nicméně s novým hnojivem už by to nemělo jít tak jednoduše. Případní teroristé na zvrácení procesu budou minimálně potřebovat vybavenou chemickou laboratoř a už nebudou moci vyrábět výbušniny doma na zahradě.
Experimentální hnojivo je tak jediné, které prošlo bezpečnostní prověrkou amerických úřadů. Jeho výroba je sice dražší než u běžných hnojiv, ale podle výrobce se ušetří na bezpečnostních opatřeních. Nakonec by tedy mohlo vyjít levněji.
Vybuchnout může i mouka
Kapitán Ekrt ale připomíná, že teoreticky použitelných výbušnin je příliš mnoho. Při správném postupu vybouchne i mouka. A snad nikoho nenapadne regulovat kvůli tomu pekárny. Boj proti terorismu je sisyfovská práce, podotýká Ekrt:
„Lze jim podmínky ztěžovat, ale na druhou stranu tím, že já budu například neustále přidávat látky, které jsou zcela inertní, nefungují jako součást výbušnin, tak tím budu ovlivňovat výchozí produkt. Ale dokážete si představit, že do mouky přidám nějakou chemikálii, vyrobím z ní rohlík a následně ho budou lidé konzumovat?“
Podobnou otázku ve spojení s novým hnojivem kladla i řada zemědělských odborníků. Použitý Síran amonný totiž způsobuje okyselení půdy. Je tak otázka zda se experimentální hnojivo bude hodit pro všechny plodiny a tipy půd.
