EU diskutuje o novém nastavení společné zemědělské politiky
Evropské zemědělství stojí na křižovatce. Sedmadvacítka se musí rozhodnout, jakým směrem dále vést podporu zemědělské produkce a vůbec celé toto odvětví hospodářství. Právě tomu se v Bruselu věnovala konference Společná zemědělská politika po roce 2013.
V budoucím nastavení společné zemědělské politiky je nutné vyřešit řadu otázek. Například, jak učinit tuto společnou zemědělskou politiku spravedlivější. Už i staré členské země vědí, že stávající systém není udržitelný, kdy dotace dostávají zemědělci podle toho, s čím a jak například hospodařili ještě před několika lety.
Musí se také rozhodnout, jaké hodnoty, které se nedají úplně vyjádřit penězi, má společná zemědělská politika přinášet. Jestli je to například udržitelný rozvoj krajiny, zachování rozmanitosti přírodních druhů, zachování tradičních zaměstnání v určitých oblastech.
V Ozvěnách dne Radiožurnálu téma shrnul bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
Velkou otázkou také je, kolik má tato společná zemědělská politika stát. V 60. letech tvořila 75 procent rozpočtu Evropských společenství, před 20 lety to byla ještě polovina rozpočtu a dnes už jenom 40 procent. Přesto je to druhá největší položka v unijním rozpočtu, po nákladech na konkurenceschopnost.
Do budoucna se má také rozhodnout, jestli se mají nadále vyplácet zemědělské dotace a jak mají být vysoké.
Jih proti severu
V pohledu na to, jak v dalších letech se společnou zemědělskou politikou zacházet, unie jednotná není. Takzvané jižní křídlo reprezentované Francií, Španělskem, Itálií a Řeckem je pro zachování systému dotací, i když tito členové vědí, že současný systém je neudržitelný.
Opačný názor má severní křídlo, které představuje Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a do něhož v určitých ohledech spadá i Česká republika. Tyto země jsou pro snížení dotací, což by mělo pročistit trh v zemědělství a přežít by měli jenom schopní farmáři.
Rozdílné názory také panují na to, zda za každou cenu podporovat nerentabilní produkci, anebo ji podporovat vždy, protože jde o péči o krajinu a o zajištění zaměstnání.
Dnešní bruselská konference byla jakousi diskusí o veřejných námětech ke změnám agrární politiky. Evropská komise v dubnu vyzvala občany členských států, aby se do debaty zapojili.
Na výzvu přišlo přes 5400 příspěvků, nejvíce z Německa, Polska a Francie. Z České republiky přišlo 19 námětů; například mnohem menší Lotyšsko ale podalo 460 připomínek.
