EU doufá, že Řecko zůstane v eurozóně, shodli se evropští lídři na summitu
Evropská unie si stále přeje setrvání Řecka v eurozóně. Znovu to zopakovali premiéři sedmadvacítky na mimořádném summitu, který se věnoval hlavně opatřením k podpoře hospodářského růstu. Debatě o situaci v Řecku se ale nevyhnuli.
Řecko čekají 17. června nové volby, protože po těch na počátku května se žádné ze stran nepodařilo sestavit vládní koalici.
Některé státy Evropské unie už možná počítají i s možností vystoupení Řecka z eurozóny. Navenek ale sedmadvacítka stále deklaruje své přání udržet ho uvnitř této skupiny.
„Chceme, aby Řecko zůstalo v eurozóně a přitom plnilo své závazky,“ zdůraznil předseda Evropské rady Herman van Rompuy.
Výsledky summitu EU shrnul ve Světě o osmé na Rádiu Česko zpravodaj ČRo v Bruselu Pavel Novák
Slíbil, že se evropské strukturální fondy a další nástroje použijí k podpoře tvorby pracovních míst v Řecku a k obnovení růstu jeho ekonomiky.
Ke snížení řeckého dluhu na snesitelnou úroveň mají pomoci životně důležité reformy, které začala země zavádět.
„Unie doufá, že po volbách se nová vláda přihlásí k těmto reformám, které mají Řecku zajistit lepší budoucnost v eurozóně,“ řekl van Rompuy.
Evropská unie se však distancuje od toho, že by chtěla ovlivňovat voliče při jejich rozhodování. Její vyjádření znamená pouze víru, že Řekové eurozónu neopustí.
Pro případ, že by se Řecko rozhodlo z eurozóny odejít, již však vznikají krizové scénáře. Například belgický ministr financí potvrdil, že by bylo nezodpovědné takovou možnost nezohlednit. I vláda České republiky v čele s premiérem Nečasem přistoupila spolu s Českou národní bankou již k některým krokům.
Prvořadé je nastartování ekonomického růstu
Mimořádný summit unie se zabýval hlavně kroky k podpoře hospodářského růstu. Jako jedno z opatření vidí EU větší podporu malých a středních podniků od Evropské investiční banky. Státníci tak vyzvali k navýšení jejího kapitálu o 10 miliard eur, aby se posílila její úvěrová kapacita.
Dalším řešením by mohlo být vydávání takzvaných Projektových bondů, kdy soukromé peníze poslouží na financování budování infrastruktur. Zatím vzniká pilot program, ve kterém je připraveno 230 mil eur pro 4-6 projektů. Česko však tuto variantu nepovažuje za zázračný nástroj.
Česká republika se staví skepticky i k myšlence společně zaručených evropských dluhopisů – eurobondů. Svádělo by to podle ní k menší rozpočtové zodpovědnosti, kdyby se dalo půjčovat za úroky, zaručené celou eurozónou. Toto řešení vidí česká vláda jako politiku vytloukání klínu klínem.
Sám premiér Nečas se vyjádřil v tom duchu, že naše země nebude podporovat nalévání peněz do ekonomiky a nějakého umělého zvyšování výdajů za cenu krátkodobého a krátkodechého ekonomického růstu.
