EU jedná s Tureckem o spolupráci i jeho případném členství
O tom jak bude vypadat další spolupráce Turecka a Evropské Unie a také případné členství Turecka v Unii se bude dnes a zítra jednat na "fóru o integraci" v tureckém Istanbulu. Schůzky se účastní ministryně zahraničí Evropské unie Catherina Ashtonové a také český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
„Turecko se snaží hrát ve svém regionu daleko důležitější roli než dříve. Dá se říct, že objevuje a testuje samo sebe v této pozici a myslím, že úkolem EU je, aby byla co nejblíže tomuto procesu a ne abychom ho pozorovali jen z dálky. O tom jestli ta akcesní jednání budou probíhat efektivně, rozhodnou především Turci, protože jsou to reformy a přizpůsobování se unijní legislativě, která je jakýmsi motorem těch unijních jednání,“ říká Füle a k jednání dodává:
O tématech jednání mezi EU a Tureckem mluvila na Rádiu Česko spolupracovnice Českého rozhlasu v Turecku Julie Urbišová
„Je to politický dialog mezi Unií a Tureckem a spolu s vysokou představitelkou Kathy Ashton se pokusíme o něco, co jsme předtím ještě nikdy nezkusili a sice o kombinaci akcesních jednání spolu s politickým dialogem o politicky aktuálních otázkách, to je totiž ten problém, který s Tureckem máme, že celý ten vztah s touto důležitou zemí se nám zúžil na akcestní jednání.“
„Turecko chce být vnímáno jako plnohodnotný partner pro jednání s Evropou a je pravda, že ne vždy se tak cítilo. Občas se ve vyjádřeních politiků objevily narážky na to, že Evropu Turecko vlastně nepotřebuje a možná to bylo také právě proto, že se o tureckou politiku, ať už o domácí scénu nebo zahraniční politiku, Evropa alespoň navenek a oficiální cestou příliš nezajímala,“ uvádí spolupracovnice Českého rozhlasu v Turecku Julie Urbišová a pokračuje:
„Z tohoto pohledu může být politický dialog užitečný a rovnocenný. Evropa dělá dobře, že chce Turecku ukázat, že o něj má zájem, že jejich vztah nefunguje jen na bázi požadavků a kritiky ohledně plnění podmínek pro vstup do EU.“
Problémy s Izraelem
Aktuálním problémem, který bude na setkání také projednáván, je současný narušený vztah Turecka a Izraele, který by chtěly rychle urovnat nejen Spojené státy, ale i Evropská unie. Turecko požaduje po Izraeli hlavně omluvu a finanční vyrovnání se s oběťmi útoku na lodě mířící na konci května do Gazy.
Dalším aktuálním důležitým tématem je i vztah Turecka a jeho dalšího souseda Íránu. Premiér Erdogan ještě posílil své dobré vztahy s Íránem hlavně v oblasti energetiky, velmi podpořil Palestince ve svém nedávném sporu s Izraelem. Vypadá to na první pohled, že se priority Turecka otočily na východ, někteří politologové se obávají takového možného odklonu turecké politiky, který by mohl mít vliv na sílící islamizaci Turecka. Další ale tvrdí, že tato iniciativa v islámských zemích spíš jen rozšiřuje pole působnosti Turecka, které se zdá se snaží být stále významější zemí v regionu.
Turecká strana chce s představiteli EU probrat také problémy s terorismem uvnitř Turecka. Turecký ministr zahraniční Ahmet Davutoglu už dříve prohlásil, že turecký terorismus není jen jejich problémem, ale týká se celé Evropy. Jedná se o útoky vedené příznivci zakázané politické strany PKK převážně na východu země, které v posledních týdnech velmi zesílily. Turecko by rádo s Evropskou unií v tomto ohledu spolupracovalo.
Přístupové rozhovory
„Co se týká přístupových rozhovorů, tak jsou stále aktuální už dlouho známé problémy, například otázka rozděleného Kypru, kurdská otázka a plnění požadavků kurdské menšiny převážně v oblasti školství a kultury, a Evropská unie také požaduje několik zásadních legislativních změn,“ vysvětluje Julie Urbišová.
Turecko už kvůli tomu připravilo novou ústavu, která by měla například omezit moc armády a vysokých představitelů armády v zemi a pozměnit působnosti soudů. O budoucnosti nové ústavy má v září rozhodnout referendum.
V poslední zprávě EU hodnotila pokroky Turecka a například mu vyčítala i to, že dosáhlo jen omezeného úspěchu v oblasti svobody náboženství a svobody vyjadřování.
Podobně jako v jiných kandidátských zemích postupem času podpora členství v EU u terecké veřejnosti klesá. Ještě před pěti lety chtělo Turecko v EU mít 60 procent Turků, dnes je to podle posledních průzkumů asi polovina.
Turečtí občané si nejsou jistí, jestli je v Evropě chtějí, obzvlášť po častých hlasitých protitureckých komentářích z Evropy. Navíc podle průzkumů moc neznají chod EU ani výhody, které by jim členství přineslo.
„Ale ani žádné masové negativní reakce ze strany Turků nejsou viditelné. Takže můžeme říct, že v současnosti je téma členství Turecka v EU ožehavějším tématem více v Evropě než v samotném Turecku,“ dodává Urbišová.
