EU: Liberalizace energetiky, železniční a letecké dopravy
Sérií významných ekonomických rozhodnutí skončil v Barceloně summit Evropské unie. Představitelé patnáctky se dohodli například na další liberalizaci energetiky, železniční dopravy a leteckého provozu. Obavy, že se schůzka evropských představitelů neobejde bez násilností, se zatím nevyplnily. Ulicemi města sice v uplynulých dnech prošlo několik desítek tisíc demonstrantů, většinou to ale byly klidné akce a španělská policie musela zlikvidovat jenom několik sporadických incidentů.
Dnes metropole Katalánska očekávala demonstrace silnější. V Barceloně zatím došlo jen k několika incidentům, které ani zdaleka nedosahují síly protestů antiglobalistů z loňského roku, ačkoli policie sáhla už po obušcích a vzduchem létaly židle. Policie ani minimálně nepustila nikoho do místa, kde jedná summit Evropské unie. Nepodařilo se to ani skupině Basků, kteří žádali španělského premiéra Aznara, aby přesunul osoby odsouzené za příslušnost k organizaci ETA do věznic v Baskicku. Média proto zatím hodnotí práci španělské policie pozitivně.
Sérií významných ekonomických rozhodnutí skončil v Barceloně summit Evropské unie. Představitelé patnáctky se dohodli například na další liberalizaci energetiky, železniční dopravy a leteckého provozu. Evropská unie se snaží, aby v roce 2010 měla nejvýkonnější ekonomiku na světě. K tomu jí má pomoci další liberalizace a investice do vzdělání a moderních technologií. Summit v Barceloně je z tohoto hlediska určitě úspěšný. Unie se dohodla, že do roku 2004 uvolní 60-70 procent trhu s elektřinou a plynem. Opatření se bude týkat pouze podnikové sféry, ale do konce letošního roku se má dohodnout také liberalizace pro domácnosti. V roce 2004 by měla mít Unie sladěná pravidla pro letový provoz. Unie si také dala závazek, že během 10 let vytvoří 70 miliónů nových pracovních míst. Říká se tomu návrat lidí do práce, což by mělo snížit sociální výdaje.
Evropská unie podpořila samostatný palestinský stát. Premiéři patnáctky na summitu v Barceloně požádali o okamžité uplatnění nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která s existencí palestinského státu počítá. Vyzvali zároveň Izrael, aby umožnil palestinskému předákovi Jásiru Arafatovi volný pohyb. K vystoupení před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburgu pak jeho předseda Pat Cox pak pozval amerického prezidenta George Bushe.
Pat Cox prohlásil, že vystoupení prezidenta Bushe v evropském parlamentu by mohlo prospět americko-evropským vztahům. Cox připomněl, že v Evropě se objevují obavy kvůli současné americké politice. Zvláště potom, co Amerika hodlá zavést dovozní cla na ocel a přemýšlí o tom, že by odstoupila od moratoria na jaderné zkoušky. Prezident Bush by mohl vysvětlit kroky své vlády. Bylo by to velmi užitečné, zdůraznil Cox s tím, že o termínu návštěvy Bushe v Bruseliu se bude teprve vyjednávat.
