EU má podle europoslanců uznat povstalce za představitele Libye
Evropská unie musí uznat libyjské povstalce za legitimní vládce celé země. V debatě v Evropském parlamentu to dnes požadovala většina evropských poslanců. Podle nich by se Unie měla v Organizaci spojených národů zasadit o prosazení bezletové zóny nad Libyí. Pokud sedmadvacítka uzná povstaleckou Libyjskou národní radu jako prozatímní vládu, režim plukovníka Kaddáfího prý rychle padne.
Jasně to řekl například šéf europoslanecké frakce Zelených Daniel Cohn-Bendit: „Jsem přesvědčen, že pokud provizorní vládu uznáme a domluvíme se s OSN a Ligou arabských států na izolaci Libye, tak jsou dny Kaddáfího jako libyjského diktátora sečteny.“
O postoji evropských států k situaci v Libyi mluvil na Rádu Česko Michael Romancov z Metropolitní univerzity
Zasedání Evropského parlamentu se účastnil i Mahmúd Džibríl, šéf krizového výboru Libyjské národní rady. Ta se postavila plukovníku Kaddáfímu a převzala moc na východě země.
Evropská unie by měla podle Džibríla Národní radu uznat jako jedinou legitimní představitelku Libye. Džibríl zároveň souhlasí s vyhlášením bezletové zóny nad Libyí, aby Kaddáfího letectvo nemohlo útočit na povstalce.
Dodal, že pokud vznik zóny neodhlasuje OSN, měla by Unie najít jiné cesty k jejímu prosazení. Libyjci jsou prý ale striktně proti tomu, aby do jejich země fyzicky vstoupil byť jen jediný zahraniční voják, přímou vojenskou intervenci tedy opozice odmítá.
O postoji Unie k Libyii rozhodnou na páteční schůzce v Bruselu lídři členských zemí sedmadvacítky.
„Evropská unie přešlapuje na místě a je poměrně rozdělena ve svém postoji,“ říká odborník na zahraniční a bezpečnostní politiku EU z Europia Lukáš Pachta
„Evropský parlament je fórum, které si může dovolit velmi otevřeně formulovat různé názory a postoje a je to dobře. Debaty tam jsou většinou velmi živé a plné podnětů. Na druhou stranu jiná věc je diplomacie a členské státy EU, které jsou vždy váhavější a opatrnější,“ uvádí odborník na zahraniční a bezpečnostní politiku EU z Europia Lukáš Pachta a pokračuje:
„Evropská unie ale přešlapuje na místě a je poměrně rozdělena ve svém postoji.“
Situace nemá dobré řešení
Spojené státy potvrdily, že ve hře jsou všechny možnosti vojenské reakce na jejich postup. Řekli to zástupci Pentagonu den před schůzkou ministrů obrany NATO, na které chtějí předložit některé evropské státy návrh na vytvoření bezletové zóny nad Libyí.
Návrh předkládá hlavně Británie spolu s Francií. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Rádiu Česko řekl, že není jasné, co by se dělo po případném zásahu. Bez mandátu OSN je taková možnost pro Česko podle něj nepřijatelná.
„Situace je natolik nepřehledná a vyvíjí se tak rychle, že se podle toho vyvíjí i postoje jednotlivých států ke konfliktu. Dá se ale předpokládat, že vzhledem k zájmům, které v Libyi mají, se ke konfliktu budou intenzivně vyjadřovat Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko. Vzhledem k závislosti na ropě z Libye se předpokládá, že Francie, Itálie a Irsko by se měly snažit přimět ostatní k takovým aktivitám, o kterých si myslí, že povedou k obnovení stability v Libyi a tím pádem ke standardním dodávkám ropy,“ míní Michael Romancov z Metropolitní univerzity.
Itálie se pak podle Romancova bojí především možné vlny uprchlíků.
Spojené státy váhají
„Dalšími aktéry jsou Spojené státy, protože Evropa bez ohledu na to, co její země chtějí či nechtějí, nedisponuje dostatečnými kapacitami, ani politickou jednotou,“ pokračuje Romancov a dodává:
„Situace nemá rychlé a dobré řešení. Každé řešení, které mezinárodní společenství přijme, pokud se dokáže shodnout, má svá úskalí, i to, že neudělá nic.“
Prezident Barack Obama čelí ostré kritice kvůli svému údajně laxnímu postoji.
O pozici USA ve věci případného zásahu v Libyi mluvil na Rádiu Česko profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity Igor Lukeš
„Je to zoufalá situace z hlediska Spojených států. Pokud neudělají nic a nakonec tam začnou umírat desítky tisíc lidí, možná ještě víc, celý svět se od USA s nechutí odvrátí a vzpomene si na Rwandu a další situace, kde by včasná intervence zabránila humanitární katastrofě. Pokud ale Američané intervenovat budou a ukáže se, že jen znovu píchli do vosího hnízda, že situaci zhoršili a sami ji neumějí dovést do nějakého zdárného konce, tak potom budou vypadat jako imperialisté, kteří začínají již třetí válku v oblasti blízkého východu,“ vysvětluje profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity Igor Lukeš.
Obě dvě alternativy tak podle Lukeše v sobě obsahují nebezpečí z hlediska zájmů Spojených států.
