Česko má nový ‚ideový koncept‘ k migrantům. ‚Má existovat flexibilní solidarita,‘ tvrdí Rakušan
Evropská unie bude v nejbližších týdnech pokračovat v jednáních s balkánskými vládami o snížení počtu migrantů přicházejících nelegálně přes Srbsko a další země. V pátek to uvedli český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a eurokomisařka Ylva Johanssonová při ministerské radě v Lucemburku. Ohlášená jednání se mají týkat především sladění vízové politiky s Evropskou unií.
„Je veledůležité jednat s těmi západobalkánskými státy,“ řekl českým novinářům ministr vnitra Rakušan, který páteční radu vedl. Společně s Johanssonovou se na začátku listopadu chystá navštívit Albánii, sám by prý chtěl absolvovat také bilaterální jednání v Srbsku.
Právě Srbsko je v souvislosti se zesílenou imigrací z Balkánu nejvíce skloňovaným aktérem. Do Evropské unie totiž poslední dobou ve větších počtech nelegálně přicházejí lidé ze zemí jako Indie, Tunisko a Burundi, s nimiž má Srbsko na rozdíl od zemí Unie bezvízový styk.
Unijní státy hledají recept na energetickou krizi. ‚Gang patnácti‘ narazil u německo-nizozemského tandemu
Číst článek
Vízová politika se od té unijní liší také v Albánii. Evropská unie po balkánských zemích požaduje sladění přístupu. Srbská vláda už slíbila, že se tak do konce roku stane.
„Budeme velmi blízce spolupracovat se Srbskem a našimi partnery na západním Balkáně,“ doplnila na podvečerní tiskové konferenci Johanssonová. Eurokomisařka uvedla, že se zástupci balkánských zemí se hodlá opakovaně setkávat během následujících tří týdnů.
„Druhá věc je tlak na Srbsko, aby respektovalo to, co existuje, to znamená readmisní dohody,“ míní Rakušan. Odkazoval při tom na dohody, které ošetřují předávání migrantů zpět do zemí, z nichž nelegálně do Evropské unie vstoupili.
Na prvním místě podle něj musí být diplomatická jednání, Rakušan ale nevyloučil, že by Unie v budoucnu mohla sáhnout po pozastavení bezvízového styku se Srbskem.
Téma balkánské migrační trasy se stalo klíčovým bodem schůze ministrů vnitra v Lucemburku. Konala se den poté, co unijní pohraniční agentura Frontex oznámila, že počet nelegálních vstupů do Evropské unie byl na uvedené trase v prvních devíti měsících roku o 170 procent vyšší než loni.
Výsledkem je zpřísňování kontrol na některých vnitřních hranicích unie a také volání po posílení ochrany těch vnějších.
‚Flexibilní solidarita‘
Pokud jde o dlouhodobější přístup k imigraci do Evropské unie, Česko v pátek zbylým členským zemím představilo nový „ideový koncept“ ve snaze posunout dopředu vleklou debatu o podpoře zemí nejvíce zasažených migračními vlnami.
Europoslanci požadovali kontrolu statisícového příspěvku. Návrh ale chystají odpůrci otevřenosti
Číst článek
Plán navazuje na úvahy o „flexibilní solidaritě“, která by spočívala v zavedení jiných forem pomoci, než je přebírání migrantů z jiných zemí unie.
„Má existovat flexibilní solidarita, o tom už se hovoří déle, ale má existovat i flexibilní zodpovědnost. To znamená, že těm státům, které se ocitnou pod opravdu velkým migračním tlakem, což jsou většinou státy jihu, má být umožněno třeba i zjednodušit nějaké procedury a podobně,“ vysvětloval Rakušan.
Členské země se podnětem budou dál zabývat a český ministr vnitra by považoval za velký úspěch, pokud by jej ministři vnitra sedmadvacítky podpořili při setkání v prosinci. Podle Johanssonové české předsednictví v Radě Evropské unie dostalo podporu, aby svou myšlenku dále rozvíjelo.
