Nejvýraznějším krokem EU proti Libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu je zatím zmrazení jeho účtů v bankách zemí Evropské unie a ve Švýcarsku. Co takové obstavení milionových účtů na evropských a mezinárodních kontech vlastně pro pozici diktátora znamená, vysvětlil ve Světě o jedné Rádia Česko výkonný ředitel Transparency International David Ondráčka.

14:03 11. března 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dostat se k penězům, které zdánlivě nebo i prokazatelně pocházejí z trestné činnosti, nebývá jednoduché. „Obvykle to trvá dlouhá léta, než se podaří právně zajistit, aby se peníze vrátily do země původu do národních rozpočtů,“ říká Ondráčka.

Kaddáfímu a jeho rodině se údajně povedlo nashromáždit na účtech v zahraničí až 150 miliard dolarů. Peníze uložené v bankách a de facto zabavené diktátorům, ať už v poslední době Kaddáfímu, nebo před ním Egypťanovi Husní Mubárakovi či tuniskému prezidentu Bin Alímu, by měly být vráceny legitimním vlastníkům a to podle nového Švýcarského zákona přezdívaného ‚Lex Duvalier‘.

„Bude muset nastat vyšetřování, pokud se změní režim, odkud peníze pochází. Musí se zjistit, jestli šlo o předražené zakázky, nebo zda byly peníze přímo ukradeny,“ vysvětluje Ondráčka. „V situaci, kdy země prochází občanskou válkou se ale obtížně dohledávají důkazy,“ dodává.

Z pozice bank je trend, že se začíná prolamovat bankovní tajemství. „U prokázaní toho, že peníze pocházejí z trestné činnosti, tak bankovní tajemství už neplatí absolutně,“ podotýká Ondráčka.

Michal Šenk, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít