EU přitvrdí sankce proti syrskému režimu prezidenta Asada

Evropská sedmadvacítka plánuje další zostření sankcí uvalených na syrský režim. Podle údajů OSN už zásahy pořádkových sil proti demonstrantům žádajícím odchod prezidenta Bašára Asada stály životy 3500 lidí. Kromě embarga na dovoz ropy a zmrazení kont 56 jednotlivců a 19 firem podporujících represivní režim chce Unie zastavit i podporu některých projektů v Sýrii. Ozbrojená intervence podobně jako v případě Libye ale zatím nepřichází v úvahu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syrský režim pokračuje v brutálním potírání odporu | Zdroj: Reuters

„Je velmi důležité, aby Unie zvážila další formy nátlaku na režim, aby zastavil nepřijatelné násilí vůči svým vlastním lidem,“ prohlásil před schůzkou ministrů zahraničí sedmadvacítky šéf britské diplomacie William Hague.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v Sýrii mluvil na Rádiu Česko komentátor Českého rozhlasu 6 Jan Fingerland

Unie proto pozastaví výplaty úvěrů Evropské investiční banky na projekty syrské vlády a na černou listinu v Unii nežádoucích osob připojí dalších několik jmen syrských činovníků.

Jak podle unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové, tak podle Wiliama Haguea, nelze v případě Sýrie okopírovat libyjský scénář.

„Toto je jiná situace. Není tu žádná rezoluce Rady bezpečnosti OSN. V každém případě, situace v Sýrii je mnohem složitější,“ dodal Hague.

‚Sankce moc účinné nejsou‘

Ministři by měli rozhodnout o pozastavení výplat půjček Evropskou investiční bankou na projekty syrské vlády. Zmrazit se mají také smlouvy o technické pomoci této banky syrským projektům. Dosud Unie uvalila zbrojní a ropné embargo na Sýrii. Zmrazila také evropské účty 56 syrských činovníků a zakázala jim vstup na území Unie.

Mezi lety 1978 až 2010 poskytla Evropská investiční banka Sýrii půjčky ve výši téměř dvě miliardy eur, z toho většina peněz šla do energetiky.

„Dosavadní sankce zatím příliš účinné nebyly, protože nijak neovlivnily jednání režimu. Na druhou stranu Evropská unie je sice důležitý partner pro Sýrii, je to odběratel syrské ropy a dalšího syrského exportu, ale pro krátkodobé přežití režimu to nakonec tak klíčové není. A momentálně to vypadá, že režim se i nadále bude chovat tak, aby přežil, a ne, aby vyhověl evropským představám,“ říká komentátor Českého rozhlasu 6 Jan Fingerland.

Syrská opozice žádá razantnější přístup Ligy arabských států a Západu, dokonce se hovoří i o požadavku na vyhlášení bezletové zóny, po vzoru zásahu NATO v Libyi.

Takový postup ale není podle Fingerlanda možný, alespoň ne v nejbližších měsících: „Evropě se v žádném případě nebude chtít do žádného vojenského dobrodružství. Západoevropané i Američané si oddechli, že se mohli zříci libyjského úkolu. Navíc Čína ani Rusko už neudělají v Radě bezpečnosti OSN takovou ‚chybu‘, aby souhlasili s rezolucí, která by mířila proti Sýrii.“

Pavel Novák, pir, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme