Náměstek Andrej Čerezov je spolu s dalšími dvěma Rusy podle unie odpovědný za to, že plynové turbíny od německého koncernu Siemens putovaly místo do Ruska na Krym.

Potrestaná trojice firem se podílela na jejich nákupu a vyvezení na poloostrov. Jeho okupaci Ruskem z roku 2014 Evropská unie neuznává a zakázala tam dodávat technologie pro energetický sektor. Siemens o kroku ruských partnerů nevěděl a po jeho odhalení od společných obchodů odstoupil.

Unie v současnosti uplatňuje protiruské sankce proti 153 osobám a 40 podnikům. Rozšíření sankčního seznamu kvůli nepovolené dodávce německých turbín na Krym požadovala především německá vláda.

Poprvé byly sankce vyhlášeny v březnu 2014 a od té doby se jejich platnost po půlroce prodlužuje. Omezení teď platí do 15. září a s velkou pravděpodobností bude prodlouženo. EU totiž při prodloužení obvykle seznam i aktualizuje.

Rusko v prohlášení ministerstva zahraničí pohrozilo, že si vyhrazuje právo na přijetí odvetných opatření, které by mohly poškodit Siemens i další evropské firmy působící v Rusku - a za to "zcela a plně" ponesou odpovědnost Berlín a Brusel. Důvody "nové porce sankcí" označila Moskva za "naprosto smyšlené" a "odporující mezinárodnímu právu i zásadám mezinárodních vztahů". Ruští diplomaté jsou také rozčarováni, že "v podstatně běžný komerční spor byl zpolitizován ad absurdum", a "rezolutně odmítají pokusy vydávat jej za příklad nepoctivosti ruských firem".

Filip Nerad, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít