EU sbírá peníze na pomoc chudým zemím pro boj s klimatickými změnami

Evropské unii se možná podaří dát dohromady svůj plánovaný podíl pomoci chudým zemím na boj se změnami klimatu. Mělo by to být pět až sedm miliard eur na příští tři roky. Po prvním dnu summitu unie v Bruselu se ale tato část zdaleka nenasbírala.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klimatická konference v Kodani

Klimatická konference v Kodani | Foto: Zp

Britský premiér Gordon Brown nicméně vidí možnost shromáždit požadovanou sumu optimisticky.

"Jen Velká Británie s Francií dají společně příspěvek přesahující jeden a půl miliardy eur," oznámil britský premiér společně s francouzským prezidentem Sarkozym. Sesbírání více než šesti miliard eur mezi členskými státy na pomoc rozvojovým zemím se snižováním emisí skleníkových plynů v letech 2010 až 2012 je podle něj reálné.

Švédské předsednictví přes noc dojednávalo příspěvky asi deseti zbylých členských zemí, které dosud své závazky neoznámily.

Nejvíce chtějí dát právě Velká Británie nebo třeba Švédsko. Česko přispěje 12 miliony eur už vyčleněných v rámci plánované rozvojové pomoci.

EU by měla dělat víc

Evropská unie by ale měla dělat víc, shodují se nevládní organizace na současně probíhajícím Kodaňském klimatickém summitu. Kritizují mimo jiné to, že peníze na startovní klimatický fond pro chudé země se zčásti vezmou ze stávající, už dříve přislíbené, rozvojové pomoci.

Ekologické organizace také tvrdí, že by unie mohla jít dál i v cíli omezit vypouštění skleníkových plynů.

"Zvýšení závazku na 30 procent by byl dobrý příklad a mohlo by to přimět další země, aby se v Kodani shodli na silné dohodě o ochraně klimatu," řekla Českému rozhlasu Urszula Stefanowiczová z Polského ekologického klubu.

Polské vládě se ale nelíbí, že závazky v rámci unie nejsou spravedlivě rozdělené, a že ani státy jako Čína nebo hlavně Spojené státy v Kodani neslíbí větší omezování emisí. Návrh na snížení emisí o 30 procent do roku 2020 místo dosavadních dvaceti tedy pravděpodobně neprojde nejen kvůli silné uhelné lobby z Polska, ale například i z Německa.

Pavel Novák, David Koubek, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme