EU se chce více integrovat, do deseti let má vzniknout fiskální a politická unie
Evropská unie připravuje hlubší integraci. Podle německého nedělníku Welt am Sonntag má během příštích pěti až deseti let vzniknout vedle bankovní unie také unie fiskální a politická. To vše doprovázené strukturální reformou. Hlavní body plánu má prý představit prezident EU Herman Van Rompuy na summitu koncem června. Cenou za hlubší integraci má být rozštěpení EU, kterou už nyní drolí řecká krize.
Na plánu "nové stabilní Evropy" podle Weltu pracují vedle Van Rompuye a předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa také šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
Německo ale už dopředu varuje před nerealistickými plány. Je sice jedním z hlavních zastánců hluboké integrace, ale chce ji provést jinak, než by si představovaly například jižní země eurozóny.
Hostem Světa o deváté na Rádiu Česko byl Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu
Ty chtějí společný evropský dluhopis, aby se snížily výnosy z jejich dluhopisů. S tím Němci souhlasí, nejprve ale musí dojít k politické integraci, aby Brusel získal rozhodovací pravomoc vzhledem k rozpočtům jednotlivých států eurozóny.
Španělský deník El País píše, že Evropa je ve studené válce kvůli pohledu na Řecko. Vznikly prý dvě skupiny: bohatší státy, jako je Německo, Finsko, Rakousko a v menší míře Nizozemsko, a na druhé straně Francie, Itálie a Španělsko, které podporuje šéf Evropské komise Barroso a unijní prezident Van Rompuy.
To naznačuje, že Evropa se může rozštěpit. Britský ministr financí ale prohlásil, že existuje neúprosná logika, která velí eurozóně hlouběji se integrovat. Evropští lídři se tak snaží rozdělení unie nedopustit.