EU se shodla na reformní smlouvě - náhradě odmítnuté eurokonstituce
Nová smlouva Evropské unie je na světě. Šéfům vlád a hlavám států sedmadvaceti členských zemí se v noci na dnešek podařilo dohodnout o dokumentu, který nahradí zkrachovalou euroústavu. Polsko se spokojilo se zárukou, že menší skupina bude schopná zablokovat rozhodnutí Unie, pokud se jí nebude líbit. Itálie dostane jednoho europoslance navíc.
Počet Evropských komisařů se sníží - mírně ubude i europoslanců. Evropskou radu, nejvyšší politický orgán, bude řídit stálý předseda a Evropská unie bude mít také společného představitele pro zahraniční politiku. Ten bude mít víc pravomocí a prostředků než ten současný.
Zároveň ubude možností, aby jednotlivé státy nějaké rozhodnutí zablokovaly jedním hlasem. To vše a mnoho dalšího bude v Evropské unii platit od roku 2009, pokud ovšem všechny členské země stihnou do té doby smlouvu ratifikovat, a to není tak úplně jisté.
Dohodu přivítal předseda Evropské komise José Barroso: "Žádný z nejvyšších představitelů členských států nemohl mít žádnou záminku ani důvod, abychom se dnes nemohli dobrat dohody. Na poslední chvíli se nám podařilo vyřešit některá obtížná témata, v duchu dohody, v dobrém a opravdovém evropském duchu."
M. Topolánek: Je to těžký kompromis
Český premiér Mirek Topolánek na dotaz Českého rozhlasu popsal novou smlouvu jako výsledek umění možného: "Byl to těžký kompromis a ani já s tou smlouvou, tak jak je, přeci nemohu být spokojen. Ale samotná schopnost kompromis najít a získat pro něj v dané chvíli 27 hlasů je cennější než samotný text, o kterém se bavíme. Protože nám umožňuje vést další diskusi."
Česká delegace původně prosazovala, aby smlouva obsahovala přesný mechanismus, jak převádět pravomoci z Bruselu zpět do členských zemí. Výsledkem je právně nezávazný příslib, že se Evropská komise bude takovými podněty zabývat. Mirek Topolánek k tomu řekl: " My jsme hluboce přesvědčeni o tom, i že už sám fakt, že rada se může usnést a komise se musí zabývat a nebo minimálně slíbila, že se zvláštním zřetelem se bude zabývat, svědčí o to, že rada cítí potřebu nejen přenášet kompetence na unijní úroveň, ale bavit se i o opačném směru a už to beru jako velký posun."
Praze se podařilo prosadit příslib, že se Evropská komise bude návrhy přesunu pravomocí zpět na členské státy zabývat. Ale jen v jedné z 50 deklarací, které jsou k nové unijní smlouvě připojené. A deklarace nejsou právně závazné. Vyjadřují pouze politickou vůli - na to premiér Topolánek odpovídá: "To, že máte pocit, že to není velký posun - tak je dobré si tam sednout a poslouchat těch 18 zemí, které mají diametrálně odlišný názor."
Varšava je spokojená
Jednání lisabonského summitu mohla ztroskotat na neústupnosti Polska. Nakonec se ale podařilo dosáhnout kompromisu a Varšava je s výsledky summitu spokojená. Prezident Lech Kaczyński potřeboval před nedělními parlamentními volbami viditelný úspěch, a to se mu podařilo, říkají první komentáře.
"Polsko v zásadě vybojovalo všechno, co chtělo. Operace pod názvem reforma evropské smlouvy úspěšně skončila," oznámil prezident Kaczyński. Komentátoři ale zároveň připomínají, že v praktické rovině Polsko v Lisabonu moc nedosáhlo.
Varšava požadovala potvrzení tzv. janinského mechanismu, který umožňuje brzdit rozhodnutí unie. Janinský mechanismus sice bude platit i nadále, jeho spuštění je ale značně komplikované.
Nepodařilo se ani zabránit snížení počtu polských poslanců v Evropském parlamentu: "Rozvíjející se a silná Evropská unie je větší hodnotou než tři poslanci, o které budeme mít méně," domnívá se bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski. Právě on by mohl být polským kandidátem na nově utvořenou funkci předsedy rady Evropské unie.
Referendum zatím připravuje jen Irsko
Novou evropskou smlouvu ještě musí ratifikovat všech 27 členských států. "Teď nás čeká ratifikace. Jsme proto připraveni, společně s členskými státy, abychom vysvětlovali našim občanům obsah nové smlouvy a to, v jakém smyslu posiluje evropskou akceschopnost," uvedl José Barroso, šéf Evropské komise - i její podoba by se měla od roku 2009 změnit.
Česká republika by novou smlouvu měla ratifikovat bez referenda. Podle premiéra Mirka Topolánka stačí, když ji schválí parlament: "Kromě Irska, které má závazně ratifikaci referendem v ústavě, všechny státy mají spíš tendenci ratifikovat parlamenty."
Největší překážkou ale není Irsko, ale možné referendum ve Velké Británii. Labouristický premiér Gordon Brown ho sice odmítá, ale jeho vláda čelí velkému tlaku ze strany opozičních konzervativců a euroskeptické veřejnosti.
Právě na referendech ve Francii a Nizozemsku před dvěma lety zkrachovala ratifikace původní euroústavy.
