Německé předsednictví přišlo s kompromisem pro Polsko, Nizozemsko i Maďarsko, chválí politoložka

Spuštění ratifikace mimořádného fondu Evropské unie na pomoc ekonomice už nestojí nic v cestě. Maďarsko i Polsko upustily od veta a spolu s dalšími unijními státy podpořily jeho vznik. „Politika je umění možného a o té unijní to platí dvojnásob,“ komentuje řešení Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polský premiér Mateusz Morawiecki a maďarský premiér Viktor Orbán | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Velmi hezky se to ukazuje právě nyní, kdy všichni ten dosažený kompromis mohou prezentovat – a také prezentují – jako své vítězství,“ upozorňuje politoložka na typický unijní kompromis, k němuž se dospělo dík německému předsednictvu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Německé předsednictvo přišlo s šikovným návrhem – spokojené jsou Polsko s Maďarskem i Nizozemsko

„Německo přišlo s opravdu šikovným návrhem, který respektuje požadavky, s nimiž přijel na summit nizozemský premiér. Ten chtěl, aby kompromis měl podporu také Evropského parlamentu, aby bylo možné mechanismus spustit i retrospektivně, a vlastně chtěl, aby doplňující deklarace neznamenala oslabení mechanismu tak, jak vzešel z jednání listopadového trialogu. To všechno ten nový kompromis splňuje.“

Právě Nizozemsko patří mezi země, které obavy o právní stát v Polsku a Maďarsku vyjadřovaly nejhlasitěji.

S nastoleným kompromisem je ale spokojená i druhá strana. Varšava i Budapešť si kompromis pochvalují. Nic se nezměnilo na podmínce dodržovat zásady právního státu, Polsko a Maďarsko, ale bylo ujištěno, že možnost sankcí začne platit, teprve až zákonnost prověří Soudní dvůr EU.

Klima, pandemie nebo mezinárodní vztahy

Na jednání evropského summitu jsou ale k řešení i další důležitá témata, jako je koordinace při řešení pandemie, prodloužení sankcí proti Rusku a oživení vztahů se Spojenými státy nebo zpřísňování emisního cíle pro rok 2030.

„Česká republika podporuje navýšení cíle na snížení emisí oproti roku 1990 na 55 procent. V tom panuje shoda. Kromě řešení současné pandemie nemůžeme zapomínat na mnohem větší výzvu – jak předejít dopadům klimatických změn na obyvatele Evropy,“ připomíná důležitost dalších témat český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Jak přesně funguje podmínka, na níž se evropské státy dohodly? Co dalšího summit přinesl? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.

Lukáš Matoška, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme