EU uvalila embargo na dovoz íránské ropy. Podle expertů to ovlivní trh s ropou
Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky vyhlásili embargo na dovoz íránské ropy do EU. Chtějí tak přinutit Teherán k návratu k jednáním o jeho kontroverzním jaderném programu. Podobně jako například Spojené státy totiž nevěří, že obohacování jaderného paliva v íránských laboratořích má sloužit jen k mírovým účelům.
„Dovoz surové ropy a produktů z ní se zakazuje,“ stojí v rozhodnutí o zpřísnění hospodářských sankcí Unie vůči Íránu. Subjekty v členských zemích sedmadvacítky nesmějí nejen nakupovat, ale ani jinak financovat nebo pojišťovat transakce s íránskou ropou.
„Tlak ve formě sankcí by měl přimět Írán, aby bral vážně naše výzvy k jednání, aby se vrátil k jednacímu stolu a vedl rozhovory o kontrole svého jaderného programu,“ řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová.
Důsledky sankcí na dovoz íránské ropy do EU nastínil na Rádiu Česko zahraničněpolitický analytik ČRo Milan Slezák
Zákaz se vztahuje na nově uzavírané smlouvy. Podle už uzavřených smluv mohou členské země dovážet ropu z Íránu do 1. července. Jde o kompromisní ustanovení, kterým chce Unie chránit zájmy několika jihoevropských zemí. Pro Itálii nebo Španělsko tvoří íránská ropa významnou část jejich spotřeby této suroviny.
Nejvíce by se ale okamžité přerušení nákupu ropy z Íránu dotklo Řecka, zhruba čtvrtinu dodávek černého zlata totiž Atény dostávají právě odtamtud. Mají tedy více než pět měsíců na zajištění nových dodavatelů. Opatření má zasáhnout zdroje financování íránského jaderného programu.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg věří, že sankce budou pro Írán citelné. Negativně se ale mohou dotknout i Evropy. „Doufejme, že budou mít žádoucí účinek. Ve skutečnosti ovšem nevíme úplně, jaký to bude mít výsledek na ceny ropy a tak dále,“ uvedl.
Podle očekávání se ministři zahraničí EU shodli i na sankcích vůči íránské centrální bance. Kromě zmrazení aktiv íránské centrální banky restriktivní opatření také zakazují veškerý obchod se zlatem a dalšími drahými kovy s touto bankou i dalšími íránskými veřejnými institucemi.
Spojené státy nové evropské sankce vůči Íránu uvítaly. Podle administrativy prezidenta Baracka Obamy jsou způsobem, jak na Írán ještě přitlačit a přimět ho k jednání o jaderném programu. Také izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozhodnutí Unie rozšířit sankce Teheránu ocenil. Postup sedmadvacítky naopak kritizuje Rusko.
Hrozba uzavření Hormúzského průlivu
Írán vyváží do Unie zhruba pětinu své ropné produkce. Většinu suroviny exportuje do Asie. Spojené státy a EU se proto snaží přesvědčit asijské státy, a to zejména Indii, aby dovoz z Íránu omezily. Dalším významným dovozcem je Čína, která se ale k embargu přidat rozhodně odmítla.
Dodávky z Íránu by měla nahradit ropa z dalších států v oblasti Perského zálivu. Írán kvůli tomu hrozil i uzavřením Hormuzského průlivu. V prosinci prohlásil, že uzavření průlivu je pro něj snazší než ‘vypít sklenici vody‘. Spojené státy a Británie se naproti tomu nechaly slyšet, že jsou s to Íránu tento záměr vojensky překazit.
„Myslím, že v obou případech jde pouze o harašení zbraní," řekl k tomu v Odpoledním Radiožurnálu orientalista Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd UK.
Írán by podle něj takovouto akcí spíš uškodil sám sobě. "Patrně by následovala nějaká odvetná opatření vůči íránským lodím plujícím průlivem. Doufám, že v Teheránu jsou natolik analyticky schopni, že k tomuto kroku nepřistoupí a že nebudou tudíž potřeba ani žádná odvetná opatření," uvedl.
Připomněl, že Hormúzským průlivem proudí značná část ropy, která se vyváží z Perského zálivu a arabských zemí. „Ale to včetně Íránu, který tudy vyváží drtivou většinu své ropy. Hormúzský průliv je sice poměrně úzká část mezi Ománem a Íránem, takže tam lze teoreticky zablokovat a je možné vojenské řešení, ale myslím, že to není v zájmu Íránu,“ zdůraznil.
Embargo poškodí Írán i Evropu
Vývoz ropy tvoří asi 60 procent příjmů íránské ekonomiky a nové embargo tak zemi může výrazně poškodit. Současné sankce sice nemají velký vliv na politické vedení Íránu, ale jsou cítit v každodenním životě země, roste inflace a nezaměstnanost.
„Íránský režim se tímto nezmění. Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že Írán už je zvyklý žít pod sankcemi. Byť ztrácí velkou část svého HDP, tak zvyk a snaha zabezpečit obyvatelstvo z íránské strany přece jen existuje,“ upozornil orientalista Horák.
Sankce však mohou mít dopad i na samotnou Unii, pokud by se výpadky nepodařilo nahradit z jiných zdrojů. Počítá se ale s tím, že země Perského zálivu svou ropu Evropě rády nabídnou.
O reálnosti hrozby uzavření Hormúzského průlivu a dopadu embarga EU na Írán jsme v Odpoledním Radiožurnálu mluvili s orientalistou Slavomírem Horákem z Fakulty sociálních věd UK.
„Aby se udržely ceny ropy ve výši, kterou potřebují vývozci ropy mít, tak se ropy produkuje méně. Země jako Saúdská Arábie by neměly mít žádný problém s tím, aby svou produkci zvýšily a nasměrovaly jinam, například do Evropy,“ míní zahraničněpolitický analytik ČRo Milan Slezák. Někteří experti však pochybují, zda bude saúdská ropa stejně kvalitní jako íránská.
Sám Írán říká, že by rozhovory rád obnovil, Západ ale takové tvrzení popírá. Stejně jako Rada bezpečnosti OSN tlačí na Írán, aby zastavil program obohacování uranu. Existují důvodné obavy, že není určen k civilním účelům. Írán však projekt není ochoten zastavit, ani navzdory čtyřem výzvám Rady bezpečnosti včetně Ruska a Číny, které jinak Írán často brání.
Írán jaderný program nezastaví, míní analytička
Jan ve Stalo se dnes upozornila hlavní analytička Pražského institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová, přestože je tlak na Írán veliký, nepovede to k tomu, že by Írán jaderný program zastavil a už vůbec ne okamžitě.
„To si myslím, že ten režim spíše zastaví vyplácení různých sociálních podpor a omezí v zemi další výdaje, než aby zastavil jaderný program. Ale může ho to přinutit k tomu, aby alespoň začal vyjednávat a byl o něco vstřícnější,“ uvedla ve Stalo se dnes.
Embargo EU na dovoz ropy z Íránu jsme ve Stalo se dnes rozebrali s analytičkou Pražského institutu bezpečnostních studií Irenou Kalhousovou.
Připomněla, že podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán značně postoupil ve výrobě jaderné zbraně.
„Například tento měsíc otevřel novou továrnu na obohacování uranu. A tato továrna je hluboko pod zemí. To znamená, že bude velmi těžké ji případně zničit konvenčními zbraněmi,“ dodala analytička.
