EU zahájila s Tureckem a Chorvatskem přístupová jednání

Téměř doslova za pět minut dvanáct začaly vstupní rozhovory 25 států Evropské unie s Tureckem. Stalo se tak 42 let poté, co se Ankara začala o členství ucházet. Termín 3. října se povedlo dodržet s vypětím všech sil, do poslední chvíle neměla unie takzvaný vyjednávací rámec. Rakousko, kde je 80 procent obyvatel proti vstupu Turecka, nakonec ustoupilo od svého požadavku otevřít v dokumentu prostor pro jinou variantu než je plné členství. Vstupní rozhovory zahájilo vzápětí po Turecku překvapivě také Chorvatsko.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olie Rehn, Jack Straw, Abdullah Gül | Foto: AFP

Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül přicestoval do Lucemburku po půlnoci, skoro osm hodin po původně plánovaném termínu. Sešel se na půl hodiny s ministry zahraničí k prvnímu zasedání takzvané mezivládní konference, což je formát pro vstupní rozhovory.

Šéf britské diplomacie Jack Straw, jehož země nyní unii předsedá, šťastně oznámil, že se stihl dohodnutý termín 3. října, protože předsedající Británie se řídí domácím časem, který je o hodinu pozadu za středoevropským.

Straw v úvodním projevu schváleném všemi kolegy zdůraznil, že Turecko nesmí polevit v reformách, musí posilovat nezávislost soudnictví, zlepšit záruky základních práv a svobod, posílit civilní kontrolu armády a zlepšit situaci kurdské menšiny.

Gül uvedl, že jeho země je odhodlána pokračovat v nastoupených reformách, skutečně zavést schválené zákony. Slíbil, že bude plnit závazky, které na sebe vezme, a vyjádřil přesvědčení, že se tak bude chovat i druhá strana. "Doufám, že to bude proces, na kterém vydělají Turecko, Evropská unie a celý svět," řekl turecký ministr.

Obě strany čeká dlouhé a velmi nesnadné jednání, jehož začátek je poznamenán značnou nedůvěrou na straně mnoha kontinentálních členů EU. Většina obyvatel unie nesouhlasí, aby se nabízelo členství sedmdesátimilionové chudé muslimské zemi, která leží převážně v Asii.

Jednání se bude opírat o výchozí rámec, který pětadvacítka schválila po mnohahodinovém dramatu způsobeném rakouskými výhradami. Rakušané nakonec ustoupili na celé čáře, změny v mandátu EU jsou ve srovnání s návrhem Evropské komise jen kosmetické. Nový text klade větší důraz na schopnost unie přijmout tak velkou zemi jako je šedesátimilionové Turecko a je v něm také závazek, že náklady na rozšíření se spravedlivě rozdělí mezi všechny členské státy.

Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková Radiožurnálu vysvětlila, proč její vláda tak dlouho jednání blokovala. "Obavy, které se týkají rozšiřování unie, bychom měli brát vážně. Já jsem svým postupem tady chtěla dát těm, kdo se bojí, takovýto signál. Určitě nemůžeme všechny problémy vyřešit dopředu, ale snažme si představit horizont, ke kterému se chceme přibližovat, a potíže, které nás mohou čekat, a udělejme už nyní co nejvíce potřebných pojistek," řekla Plassniková.

Evropská unie vzápětí po Turecku poněkud překvapivě zahájila vstupní rozhovory také s Chorvatskem. Letos v březnu to i přes svůj slib ještě neudělala, protože Záhřeb nebyl schopen zatknout a vydat Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii do Haagu generála Anteho Gotovinu obviněného z válečných zločinů. Hlavní žalobkyně Carla del Ponteová ale včera prohlásila, že záhřebské úřady začaly dobře spolupracovat.

Pavla Kvapilová, Martin Hromádka, Marcela Pohanková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme